Recenze: Nebezpečná láska

Název: Nebezpečná láska

Autor: Kateřina Petrusová

Žánr: Romance, detektivka

Díl: Bavettovi #1

Počet stran: 376

Rok vydání: 2012

Nakladatelství: Fragment

Anotace: Na doporučení posledního zaměstnavatele získá mladá newyorská ošetřovatelka Paige práci v rodině Bavettových, bohatých podnikatelů pocházejících z Itálie. Má se starat o jejich syna Michaela, mladého muže, který se po autonehodě duševně vrátil do období svého dětství. Paige si k němu postupně nachází cestu a Michael si ji velice oblíbí. Postupem času Paige přichází na to, že se dostala do newyorského podsvětí a její zaměstnavatelé jsou součástí mafie. Co se stane, až se jednou Michael probere? Dostane se Paige ze spárů Bavettových, když odhalila jejich tajemství?

Recenze:
O nebezpečné lásce jsem věděla dlouho předtím, než vyšla, a moc jsem se na ni těšila. O Kateřině vím již pár let, že píše skvěle, protože ji mám vyzkoušenou z webu bez-hranic, kde přidává povídky, takže neexistovala možnost, že bych si tuhle knížku nekoupila. Měla jsem ji předobjednanou, díky čemuž jsem ji měla doma hned druhý den po vydání. Byla jsem na ni tak natěšená, že jsem ji začala číst okamžitě a hned druhý den bylo dočteno.

Musím přiznat, že nejsem velký fanoušek českých spisovatelů, protože mě knížky od nich prostě nebaví, ale Kateřina je rozhodně jednou z výjimek. Přinutila mě sáhnout po romanci, což je žánr, který já normálně nečtu, protože její styl psaní je velmi poutavý a nenucený, děj příjemně ubíhá a kniha se čte téměř sama.

Příběh je zasazen do amerického prostředí, konkrétně do New Yorku, a to je z mého pohledu velké plus. Mafiánskou rodinu, která má tolik peněz, že si můžu dovolit platit osobní ošetřovatelku pro syna, si v Praze neumím představit. Díky New Yorku to bylo mnohem uvěřitelnější.

Všechny postavy jsou velmi povedené a úplně každou si zapamatujete díky nějaké specifické vlastnosti. Hlavní hrdinka Paige mi ihned přirostla k srdci a já s ní prožívala celý příběh. Byla jsem šťastná i trpěla spolu s ní. Za to má Katka další plusový bodík, protože se mi poslední dobou stává, že mi jsou hlavní hrdinové spíš protivní, než sympatičtí.

Mikeeho jsem si zamilovala hned při jeho představení. Kateřina umí dětské chování popsat výborně, a když se takhle chová dospělý muž, nemůže to být nic jiného než pořádná sranda. První půlka knihy byla skvělá a zatraceně vtipná. Vtipy nebyly trapné ale velmi povedené. Většinou se při čtení spíš jen občas usměju, ale u Nebezpečné lásky jsem se smála pořád a nahlas. Ještě teď si pamatuju, jak mi rodiče chodili do pokoje, aby zjistili, co mi připadá tak vtipného. Nakonec jsem je nalákala natolik, že si knížku sami přečetli a i přesto, že se jedná o román pro ženy, tak se líbila i tátovi.

Ve druhé polovině knihy se Mikee probral a stal se Michaelem. Vytratila se dětská roztomilost a ubylo vtipu, ale v žádném případě to nebylo nudné. I dospělý Michael uměl být vtipný a hlavně šarmantní. Vzniknutí páru Paige/Michael bylo na můj vkus ovšem příliš rychlé. Michael byl sám sebou teprve asi tři dny, když se dali dohromady, a to mi přišlo vážně dost ukvapené. Ale věřím tomu, že ve skutečnosti jsou také páry, které si k sobě našli cestu takhle rychle, takže to není nic, co by mi vadilo. Spíš se mi to zdálo prostě jen zvláštní.

Očekávala jsem, že vzhledem k té mafii se alespoň ve druhé polovině objeví akce, ale to se bohužel nestalo. Trochu mě to mrzí, protože já miluju akční scény, ale jedná se hlavně o romanci, tak se to dá odpustit. Akci totiž plně nahrazuje emocionální smršť. 

Smála jsem se, až jsem se za břicho popadala, při opravdu vynikajících scénách Mikeeho a Paige, milovala jsem Michaela a jeho tajemného bratra Roberta, nenáviděla mafiánskou matku Kobru, zbožňovala Robertovu pravou ruku Jonnyho a na konci knihy silně brečela, až jsem si zmáčela stránky a přes slzy neviděla na písmenka. A za to se Kateřině klaním až k zemi, protože jsem se nikdy dřív u knížky nerozbrečela! Bylo to tak ďábelské, že jsem musela přelistovat na poslední stránku, abych se ujistila, jestli je autorka opravdu tak krutá (:D).

Je pravda, že konec byl lehký kýč a možná až přehnaný happyend, ale rozhodně to bylo lepší, než kdyby to bylo zakončeno tou scénou, která mě donutila k zoufalství. Navíc budu Katce vždycky trochu nadržovat, takže této její prvotině dávám plný počet bodů a nadále ji budu doporučovat - až vnucovat - všem svým kamarádům a příslušníkům rodiny.

Úryvek:

„Měl bych tě zabít,“ zahučel Robert, když se Michael zastavil krok od něj. Viděla jsem ho jen zezadu, ale stále byl vzpřímený a působil na mě stejně jako první den, když za mnou přišel na břeh. Hrdě. Sebevědomě. Dospěle. Napadlo mě, že jestli na něj Robert vztáhne ruku, budu ječet.

„Asi jo,“ řekl Michael a já měla chuť zaúpět. Zaslechla jsem Johnnyho uchechtnutí a podívala se na něj. Vesele se zubil a mrkl na mě.

Mafián. Nejspíš to byl on, kdo...

Pevně jsem zavřela oči. Ne. Nechci na to myslet. Nechci!

Otevřela jsem oči právě ve chvíli, kdy Robert udělal prudký pohyb směrem dopředu. Než jsem se stihla leknout, pevně objal Mikea a on to objetí opětoval.

„Ty jeden mrňavej smrade!“ zvýšil hlas Robert, ale Michael se rozchechtal.

„To už právě ne, tak si nevyskakuj!“ Robert se od něj odtáhl a zkoumavě ho přejel pohledem od hlavy až po boty. Zavrtěl hlavou a pak se ušklíbl:

„Takže jak dlouho ze mě děláš pitomce?“

 

oficiální stránky Kateřiny Petrusové: klik

facebook Kateřiny Petrusové: klik