8. února 2016

Název: Vampýrská akademie
Žánr: Fantasy, Young adult
Díl: Vampýrská akademie #1
Počet stran: 280
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Domino

Anotace: Zkuste si představit, že jste na útěku před někým, o kom ani nevíte, co je zač. Musíte se starat nejen o sebe, ale především ochraňovat svou nejlepší kamarádku. A hlavně být neustále ve střehu. Přesně takový je život Rose Hathawayové, svérázné dhampýrky, která se nikdy s ničím moc nepáře. Dva roky se skrývala společně s Lissou Dragomirovou, ale teď si pro ně přišli Strážci z Akademie svatého Vladimíra, aby je odvedli zpátky do školy. Lissa je totiž členkou královského rodu Morojů a jako taková je velice důležitá. Rose s Lissou se tedy musí nedobrovolně vrátit tam, kde všechno začalo, a dále hrát hru, ve které jde o život. Ani uvnitř železných bran Akademie totiž není bezpečno. Budou muset najít způsob, jak čelit pokušení zakázaných lásek a zároveň nepolevit v ostražitosti, aby zlí Strigojové neproměnili Lissu v jednu z nich… A abychom nezapomněli: Taky musí zvládnout školu, i když i ta jim občas pije krev.

Recenze:
Před několika měsíci jsem si pořídila celou sérii Vampýrské akademie v boxu, protože když jsem ji před lety četla poprvé vypůjčenou z knihovny, strašně moc se mi líbila. Byla jsem tedy zvědavá, jak se mi bude líbit teď, když už jsem dospělá, a těšila jsem se, až se pustím do re-readingu. A ten čas právě nadešel.

Hlavní hrdinkou je sedmnáctiletá dhampýrka Rose Hathawayová. Dhampýr je z poloviny člověk a z druhé půlky Moroj (čistokrevný vampýr). Díky tomu má Rose upíří schopnosti v podobně zlepšených smyslů, ale na rozdíl od Morojů nepije krev, nevadí jí slunce a hlavně má lidskou odolnost a odhodlání, což z dhampýrů dělá ty nejlepší bojovníky.

Ve světě existují ještě takzvaní Strigojové, což jsou stejně jako Morojové upíři, ale na rozdíl od nich jsou mnohem krvelačnější. Zatímco Morojové při pití krve svou kořist nezabijí a ještě ji žádají o svolení, Strigojové se s tím nepárají. Ti žijí pouze pro to, aby zabili, a úplně nejradši si pochutnávají na krvi Morojů. Právě v tu chvíli přicházejí na scénu dhampýři, kteří jsou cvičeni, aby se stali osobními strážci a chránili Moroje před Strigoji.

zdroj
Roseina nejlepší kamarádka Lissa Dragomirová je čistokrevná Morojka a zároveň princezna vampýří královské aristokracie. Musí se řídit pravidly a rozhodně není možné, aby si dělala, co se jí zachce. Není tedy nutno dodávat, že fakt, že Lissa s Rose před dvěma lety utekly z vampýří soukromé školy "Akademie svatého Vladimíra" a začaly se skrývat mezi lidmi, je opravdu veliký problém.

Kniha začíná ve chvíli, kdy byly obě konečně dopadeny školními strážci a odvezeny zpátky do školy. Nikdo neví, proč tehdy vlastně utekly a riskovaly své životy ve světě plném Strigojů, a dokonce i čtenáři si budou muset na odpověď nějakou dobu počkat. Nejdůležitější je pouze vědět, že byla Lissa v nebezpečí a Rose ji chtěla chránit. Stejně jako teď, kdy byly donuceny vrátit se na místo, kde to všechno začalo…

Lissa jakožto členka jedné z dvanácti královských rodin dostane jen pokárání, ale Rose, za ohrožení jejího života a odvezení mimo bezpečný komplex školy, hrozí vyloučení. To je pro Rose naprosto nepředstavitelné, protože kdyby ji vyhodili ze školy, nikdy by se nemohla stát strážkyní a chránit Lissu po zbytek svého života, jak o tom obě snily už od školky. Naštěstí se ale do věci vloží nový (a velmi přitažlivý) školní strážce Dimitrij Belikov, který je dopadl. Nabídne se, že bude Rose osobně trénovat, aby dohnala vše, co se její bývalí spolužáci za ty dva roky její nepřítomnosti naučili. A tak se taky stane.

Velikou zajímavostí na celé sérii, je to, že spolu Lissa a Rose mají pouto. A rozhodně se nejedná o obyčejné přátelské pouto. Toto vzniklo pár měsíců před tím, než obě utekly ze školy, a nikdo neví, jak k tomu přesně došlo. Je to nesmírně vzácné a v historii vampýrů existuje jen málo zmínek, že takováto pouta existovala i v minulosti. Rose je totiž schopná vycítit všechny Lissiny pocity a emoce, a pokaždé pozná, na co zrovna myslí. Ona totiž dokáže doslova a do písmene „vklouznout“ do její hlavy a vidět přesně to, co vidí její nejlepší kamarádka. Díky tomu vždycky ví, když Lissa potřebuje pomoc.

zdroj
Vampýrská akademie je nesmírně čtivá a opravdu úžasná série! Když jsem ji četla před lety, byla jsem nadšením bez sebe a přečetla ji celou během měsíce. A myslím si, že ani tentokrát tomu nebude jinak, protože vzhledem k tomu, že už uběhlo tolik let, co jsem ji četla poprvé, pamatuju si z příběhu jen zrnka, a tak nejsem schopná se od knih odtrhnout ani teď. Tento díl jsem kupříkladu přečetla během jednoho dne.

Richelle Mead je vynikající spisovatelka, která má velmi dynamický a opravdu čtivý styl psaní, že si ho zkrátka musíte zamilovat. A o jejích postavách ani nemluvím! Kdo by se nezbláznil do Dimitrije, Christiana nebo třeba Masona? Největším plusem je ale bezpochyby Rose! Bože, jak já tu holku miluju! Rozhodně nejlepší ženská hrdinka, na kterou jsem kdy narazila, vůbec. Je vtipná, je drsná, je svá a originální, ale hlavně je neskutečně sympatická!

Když si uvědomím, jak dlouho mi trvalo, než jsem se k této sérii prvně dostala, chce se mi z toho brečet. Bylo to totiž zrovna v období, kdy všichni tolik šíleli po Stmívání a mně tudíž upíři strašně lezli krkem. Nakonec jsem se ale nechala přesvědčit, že se tato série nedá s ostatními ani srovnávat, a v knihovně jsem si ji půjčila. A ještěže tak! Je to opravdu jedna z nejlepších sérií, jaké jsem kdy četla, a můžu ji jen a jen doporučit (pokud se tu tedy najde ještě někdo, kdo ji nečetl).

Úryvek:
Dimitrij přikývl. „Je těžké je přemoct, ale není to nemožné. Když je tvůj protivník vyšší a těžší, většinou to můžeš využít proti němu.“
Otočil se a předvedl několik chvatů, při čemž mi ukazoval, kam se pohnout a jak udeřit. Když jsem ty pohyby dělala s ním, došlo mi, proč mě při skupinovém cvičení vždycky každý přepere. Rychle jsem vstřebala, co mě naučil, a už jsem se nemohla dočkat, až tyhle metody použiju v praxi. Když se naše hodina chýlila ke konci, nechal mě, abych si to zkusila.
„Do toho,“ vyzval mě. „Zkus mě uhodit.“
To mi nemusel říkat dvakrát. Udělala jsem výpad vpřed, pokusila se mu zasadit ránu a on ji okamžitě odrazil a srazil mě na žíněnku. Celým tělem mi projela bolest, ale odmítala jsem se jí poddat. Znovu jsem vyskočila a doufala, že ho zastihnu nepřipraveného. Nezastihla.
Po několika dalších marných pokusech jsem vstala a zvedla ruce, jako že se vzdávám. „Fajn. Tak co dělám špatně?“
„Nic.“
Tak přesvědčená jsem o tom nebyla. „Kdybych nedělala nic špatně, už bys tady ležel v bezvědomí.“
„To těžko. Pohybuješ se správně, ale teď je to poprvé, co doopravdy zkoušíš bojovat. Já to dělám už léta.“
Zavrtěla jsem hlavou a obrátila oči v sloup nad tím jeho chováním, kdy se snažil působit jako starší a moudřejší. Jednou mi říkal, že je mu čtyřiadvacet. „Jak myslíš, dědo. Můžeme to zkusit znova?“



Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This



8 komentářů:

  1. Ha, každý teď má re-reading VA :D Super recenze :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasně, už jsi mě k tomu dokopala :)

      Vymazat
  2. Pěkná recenze! :)
    Do téhle série se chci (ano jsem ostuda) poprvé pustit v Březnu,tak snad budu nadšená :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :)
      Tak to se do ní určitě pusť, je skvělá!

      Vymazat
  3. Z VA jsme byla úplně na větvi, když mi bylo nějakých sladkých patnáct, nevím, jestli bych ji i teď dokázala náležitě ocenit, poslední dobou mě upířiny moc neberou.. :D

    http://boook-planet.webnode.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem ji taky žrala v nějakém takovém věku, ale líbila se mi i dnes :) Fakt ji miluju.

      Vymazat
  4. Jak já se těším, až se pustím do re-readingu :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem se hrozně těšila, už mám za sebou první tři díly :D

      Vymazat

Máš-li něco na srdci či na jazyku, střílej. Za každý komentář budu vděčná, beru i kritiku ;)