Recenze: OTKA - Ošklivá tlustá kamarádka

Název: OTKA - Ošklivá tlustá kamarádka

Autor: Kody Keplinger

Žánr: Young adult
Počet stran: 288
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: CooBoo

Anotace: Sedmnáctiletá Bianca Piperová je cynická a loajální a zdaleka si nemyslí, že je mezi svými kamarádkami ta nejkrásnější. Je taky moc chytrá na to, aby skočila na lep sladkým řečičkám školního hezouna Wesleyho Rushe. Bianca ho vlastně nenávidí. A když jí dá tu nepěknou přezdívku, vychrstne mu colu přímo do obličeje. Ale doma to teď nestojí za nic a Bianca touží po rozptýlení. Což dopadne tak, že Wesleyho políbí. A co hůř, líbí se jí to! Při pokusu se z toho nějak vykroutit se z ní a jejího úhlavního nepřítele stanou „kamarádi s výhodami“. Což se samozřejmě brutálně nevydaří. Wesley neumí moc naslouchat a jeho život taky stojí za starou belu. A Bianca si s hrůzou uvědomí, že do kluka, kterého nenáviděla, začíná být trochu zamilovaná.

Recenze:

Bianca je typický cynik. Hnusí se jí všechno, co se lásky týče, líbající se páry ve školních chodbách by nejradši uškrtila a veškerá rande jsou pro ni trapná. Vyhovuje jí být sama a je spokojená jen se sebou a svými dvěma nejlepšími kamarádkami. To až do té chvíle, než jí Wesley, školní krasavic a sukničkář, dá na párty tu ošklivou přezdívku – OTKA alias Ošklivá tlustá kamarádka, za což mu okamžitě skončí Biančino pití v obličeji.

Ta osudová párty pro ni změnila všechno. Nikdy se nepovažovala za krásnou a vždycky věděla, že její dvě nejlepší kamarádky jsou pořádné kočky, ale když se od Wesleyho dozvěděla, že každá skupina přátel má nějakou tu OTKU, která ostatním pomáhá v tom, aby vedle ní vypadali líp, dojde jí, že měl pravdu. A začne se cítit fakt na prd.

zdroj

A aby jí to osud ještě pořádně zavařil, objeví se problémy i doma. Její máma neustále běhá po světě a jak to tak vypadá, z posledního výletu se už neplánuje vrátit. To Biančin táta nenese moc dobře a Bianca začíná mít strach, aby do toho bývalý alkoholik znovu nespadl…

Když už toho na ni začne být opravdu moc a objeví se opět Wesley se svými obvyklými připomínkami a rejpavými poznámkami, z ničeho nic ho políbí. A uvědomí se, že jí jeho přítomnost pomáhá na chvilku zapomenout a pročistit si hlavu. Než se naděje, Wesley se nějakým (pro ni naprosto záhadným) způsobem stane jejím sladkým tajemstvím a opravdu velmi často využívaným „kamarádem s výhodami“. Jak už to tak ale chodí, přátelské a zároveň postelové vztahy nikdy nefungují. Dříve nebo později Biance bude muset dojít, že je vlastně zamilovaná… A bude to tedy mazec!

OTKA mě původně moc nezaujala, ale pak jsem četla jednu opravdu dost vychvalující recenzi, která mě hodně nalákala. Proto jsem se na knížku začala těšit a byla na ni zvědavá. Po přečtení jsem ale skončila lehce zklamaná. Po té jedné recenzi jsem byla vážně natěšená, ale mým očekáváním bohužel nedostála.

Taky mě trochu mrzí počet chyb, které se na stránkách vyskytují. Určitě to není nějaké enormní množství, co by se nedalo skousnout, jiná nakladatelství tam těch chyb většinou nasázejí mnohem víc, ale zrovně u CooBoo na to nejsem zvyklá, takže mě to opravdu docela mrzelo.

Ale nechápejte mě špatně, ta knížka rozhodně není špatná nebo nudná, je vlastně celkem fajn, ale zkrátka jsem ji čekala trochu jinou. Příběh mě bavil, byl zábavný i vtipný, ale nejedná se o nic extra, z čeho bych se měla posadit na zadek. OTKU jsem si přečetla ráda a možná si ji za pár let, až budu chtít sáhnout po nějaké vtipné milé oddychovce, kterou tahle kniha rozhodně je, přečtu znovu, ale v nejbližší budoucnosti to neplánuju. Prostě kniha, která neurazí, ale ani nenadchne. Líbila se mi, ale o nic speciálního z mého pohledu určitě nejde. Hodnotím ji jako lepší průměr.

Úryvek:
„Nerada bych, aby měly na tvou sestru negativní vliv.“
Na vteřinu jsem byla zmatená. Měla jsem samé jedničky. Nikdy v životě jsem nebyla v průšvihu. Ale tahle paní si přesto myslela, že bych mohla nějak poškodit její drahocennou vnučku.
A pak mi to došlo.
Myslela si, že jsem jedna z Wesleyho cour. Myslela si, že jsem nějaká lehká holka, s kterou si Wesley užívá. Wesley mi řekl, že jeho babička neschvaluje jeho „životní styl“. Nesnášela to jeho děvkaření. A když mě uviděla na zadním sedadle, prostě předpokládala, že jsem jen další flundra, kterou někde sbalil.
Odvrátila jsem pohled a zadívala se z okna, abych nemusela vidět znechucený výraz ve tváři té staré paní. Připadala jsem si ublíženě a naštvaně.
Hlavně proto, že jsem věděla, že je to pravda.
„Do toho ti nic není,“ zavrčel Wesley. Ještě nikdy jsem ho neslyšela znít takhle rozzuřeně. „Nemáš žádný právo urážet moji kamarádku a už vůbec nemáš co rozhodovat o tom, co dělám s vlastní sestrou. Měla bys mě znát dost dobře na to, abys věděla, že bych nikdy neudělal nic, co by jí ublížilo, navzdory tomu, cos jí nakukala ty. Nejsem takovej netvor, jakej jí říkáš, že jsem, víš?“
„Myslím, že bych po dnešku měla Amy ze školy vozit už jenom já.“