Recenze: Mechanická princezna

Název: Mechanická princezna

Autor: Cassandra Clare

Žánr: Fantasy
Díl: Pekelné stroje #3
Počet stran: 432
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Yoli

Anotace: Nad londýnským Institutem se stahují mračna. Mortmain připravuje útok na lovce stínů; chce je zničit pomocí pekelných strojů, armády nelítostných mechanických bytostí. Na dokončení svého plánu potřebuje už jen jedno: Tessu Grayovou. Lovci stínů se snaží vypátrat Mortmaina dřív, než armádu vyšle do útoku. Když však Mortmain Tessu unese, Jem a Will, kteří si oba dělají nároky na její srdce a lásku, jsou ochotní udělat cokoliv pro její záchranu. Tessa si uvědomuje, že jediný, kdo jí může pomoci, je ona sama. Ale dokáže se jedno obyčejné děvče postavit celé armádě pekelných strojů?

Recenze:
Ve světě stínů se schyluje k válce… Mortmain spolu se svou nebezpečnou mechanickou armádou unikl Spolku a zatímco se skrývá na neznámém místě, spřádá plány na úder proti lovcům stínům, které k smrti nenávidí. Nikdo neví, kdy to přijde, ani jak rychle nebo s jakou razancí. Jisté je pouze jedno: na válku je připraven a pro uskutečnění jeho úmyslů mu chybí už jen poslední díl skládačky – Tessa Grayová. A obyvatelé londýnského Institutu jsou připraveni ji za každých okolností ochránit. A fakt, že je snoubenkou Jema Carstairse, na to nemá sebemenší vliv. I bez toho by ji totiž brali jako jednu z nich.

Kromě hlídání Tessy však Charlotte, představená Institutu, řeší spoustu jiných věcí. Tessa s Jemem se pomalu, ale jistě připravují na svou svatbu, se kterou se jim Charlotte snaží co možná nejvíc pomáhat, stará se o všechny lovce stínů, kteří v Londýně hledají útočiště, jako jsou bratři Lightwoodovi nebo Willova mladší sestra Cecily, pokouší se najít Mortmaina, sama s Henrym momentálně čeká dítě a do toho všeho ještě konzul Wayland mermomocí usiluje o její sesazení, takže se Charlotte musí neustále ohlížet přes rameno a neudělat žádnou chybu, kterou by proti ní mohl konzul využít.

zdroj

Navzdory veškerým snahám ale nakonec skutečně dojde k únosu a chudinka Tessa se ocitne v Mortmainových spárech. A Will s Jemem, oba do Tessy nenávratně zamilovaní, jsou ochotní udělat a obětovat naprosto cokoliv, aby ji zachránili a zdravou přivedli zpět domů. Ale protože nikdo netuší, kde se Mortmain ukrývá, nakonec bude jen a pouze na Tesse, aby ho zastavila… 

Mechanická princezna je zakončením trilogie Pekelné stroje, která je zasazená skoro o dvě století před události Nástrojů smrti. A jako správný poslední díl je také konečným vysvětlením všeho dosud neznámého. Čtenáři tak nemusí mít strach, že by se nikdy nedozvěděli, jakým druhem Podsvěťana Tessa vlastně je, co je přesně zač její mechanický anděl, kterého nosí na krku, a spoustu dalších. Cassandra Clare se na odpovědích vskutku vyřádila. Nezapomněla do nich ani zakomponovat nové narážky na samotné Nástroje smrti, takže i když tuto trilogii opravdu můžete číst bez předešlé znalosti světa lovců stínů, opět musím zopakovat, že si ji určitě užijete mnohem víc s informacemi z autorčiny první série.

Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední díl, tak se nabízí očekávání, že bude nejakčnějším z celé trilogie. Však teď a tady má celý příběh teprve vyvrcholit, ne? No, opak je pravdou. Akčních scén tam sice bylo dost, ale celý závěrečný střet s Mortmainem se vyřešil až příliš rychle, a jak Mechanický anděl, tak Mechanický princ byly akcí protkány mnohem víc. Tento díl se spíš soustředil na romantickou linku příběhu, což nemusí být některým čtenářům tak úplně po chuti. Autorka Mechanickou princeznu vystavěla na vyřešení milostného trojúhelníku, který byl přítomný od úplného začátku, a na detailních popisech. Mně osobně to nevadilo, Cassandru Clare považuju za skvělou vypravěčku, takže mi zvýšená přítomnost popisů v žaludku nijak neleží, ale je mi jasné, že někomu jinému třeba může.

Po dočtení celé série musím konstatovat, že moje podezření, které jsem měla už po přečtení Mechanického anděla, se potvrdilo. Pekelné stroje mi opravdu sedly ještě víc než Nástroje smrti. Byly tu sympatičtější a obětavější postavy, do kterých jsem se krásně vcítila, a nádherné prostředí viktoriánské Anglie, které je lákadlem i pro romantické dušičky se zálibou v historii. S touto sérií jsem opravdu velmi spokojená a už se moc těším, co autorka předvede v budoucnu.

Úryvek: 
Gabriel si očistil čepel, napřímil se a vydal se s bratrem podél domu. Will zamířil na opačnou stranu s Jemem, Cecily a Tessou v závěsu. Na rohu se zastavil a rozhlédl se, hledal cokoliv neobvyklého. Naslouchal. Vzápětí ostatním pokynul, aby jej následovali.
Tesse jednu chvíli uvízla bota ve štěrku vysypaném podél živého plotu. Klopýtla. Ihned se napřímila, přesto ji Will stihl zachmuřeným pohledem. „Tesso,“ pronesl. Dříve jí říkával Tess. Ale to bylo dříve. „Neměla byste tu s námi být, nejste připravená. Tak aspoň počkejte v kočáře.“
„Ne,“ trvala vzpurně na svém.
Will se otočil k Jemovi, který se pokoušel zamaskovat úsměv. „Tessa je tvá snoubenka. Měl bys jí domluvit.“
Jem k ní přistoupil. „Tesso, prokažte mi tu laskavost, ano?“
„Myslíte si, že nemohu bojovat,“ rozhořčila se a čelila jeho stříbrnému pohledu. „Protože jsem dívka.“
„Myslím, že nemůžete bojovat, protože na sobě máte svatební šaty,“ upřesnil Jem. „Po pravdě bych se vsadil, že ani Will by v takových šatech bojovat nedokázal.“
„Možná,“ utrousil Will, který měl sluch jako netopýr. „Ale rozhodně by ze mě byla oslnivá nevěsta.“

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji knihkupectví Martinus.

Knihu si můžete zakoupit v jejich e-shopu.