Zkouškové období Tag

Opět jsem si říkala, že se tu nějakou chvíli neobjevil Tag, a když jsem u Knižní velryby narazila na jeden knižní, co se váže ke zkouškovému období, které u mě momentálně probíhá (jo, vejška je zlo :D), okamžitě jsem se musela zúčastnit. (A když už jsme u toho, zítra mám jednu z posledních zkoušek, tak mi držte palce!)

Zápočtový týden 
Kniha, která vás hrozně rozčilovala, ale stejně jste ji dočetli: 
Docela těžké, protože já nepatřím mezi ty čtenáře, co knihy, které se jim nelíbí, dočítají. Jakmile dolezu do poloviny a kniha je pro mě stále strašná, prostě ji odkládám a beru si jinou. To ovšem není případ povinné četby. Když z ní máte mít zkoušku, musíte ji mít zkrátka přečtenou, i kdyby se vám nelíbila sebevíc. Z této skupiny bylo proto knih opravdu hodně, ale prvně jsem si vzpomněla na Zabijáka od Emila Zoly. Tahle kniha se mi opravdu silně nelíbila a bohužel to byla ještě pořádně bichle, ale poslušně jsem ji dočetla.

Den před zkouškou 
Kniha, kterou jste přečetli za den a méně: 

Těch je! Pokud kniha není nějak obsáhlá a má něco málo přes dvě stě stran, tak mi nedělá sebemenší problém přečíst ji za den. A pokud se zrovna účastním 24hodinového read-a-thonu, kdy nedělám nic jiného, než čtu, tak přečtu i obsáhlejší kousky. Ale jako první mě napadla třeba Vampýrská akademie od Richelle Mead, tu jsem slupla za odpoledne.

Noc před zkouškou 
Kniha, kvůli které jste zůstali vzhůru dlouho do noci:
Jsem ráda, že to není další otázka na knihu, kvůli které jsem zůstala vzhůru celou noc, protože to nedělám nikdy. Mám ráda spánek, takže i sebenapínavější knihu nakonec odložím a jdu spát s tím, že ji zkrátka dočtu ráno. Ale jít spát trochu později než normálně už mě pár knih donutilo. Z těch úplně prvních, co jsem četla už před lety, to byla třeba Aréna smrti, první díl Hunger Games, a z těch nejnovějších Císařovy čepele, ty jsem po polovině opravdu nedokázala odložit.

Zkouška
Kniha, z které se vám dělalo fyzicky špatně:
Tohle je pro mě nejtěžší otázka, protože já prostě knihy s nějakými těžkými tématy z války a tak podobně z principu nečtu. Mám ráda šťastné konce, a pokud u knihy už předem předpokládám, že to dobře nedopadne, tak ji nečtu. U čtení chci odpočívat a ne uklidňovat sevřený žaludek. Ale z důvodu maturitní četby jsem četla třeba Na západní frontě klid, román z první světové války. A i přesto, že tyhle témata nenávidím, tahle kniha byla dokonalá. Ovšem i přes tu dokonalost se mi při pročítání té válečné hrůzy svíralo srdce.

Bakalářský titul
Kniha, u které jste plakali, i když měla dobrý konec:
Nejsem žádná citlivka, takže zatímco moje mamka brečí u každé druhé knihy, u mě je docela zázrak, když mě nějaká rozpláče – a obzvlášť, pokud mě nerozpláče smrtí některé z postav, ale dobrým koncem. Ale přiznávám, že i u mě se nějaký takový příběh objevil. Rozplakalo mě třeba Běsnění, soubor novel k sérii Šepotání, které bylo opravdu dojemné, a teď na začátku ledna to byla Mechanická princezna, při jejímž epilogu mi nějaká ta slzička taky ukápla.

Výsledky testů 
Kniha, která vás donutila říct: „No to si děláš prdel!“:
Tak tady asi neodpovím, protože k tomuhle sedí každá druhá kniha. Někdy ta věta značí pořádný zvrat, jaký jsem ani trochu nečekala (knihy ze Skleněného trůnu, cokoliv od Jefferyho Deavera atd.), někdy reakci nad otravným nebo vyloženě debilním chováním hlavní hrdinky (Elita, Božský hráč…), ale taky třeba nad zjištěním, že se mi kniha, od které jsem měla velká očekávání, silně nelíbila (Tulák, Škola dobra a zla a další).  Takže asi tak, sem se hodí opravdu skoro všechno.

Výpisky 
Kniha, kterou jste sháněli celé věky:
Já osobně tedy nemám se sháněním knížek problém. Většinou totiž toužím spíš po novinkách, které není těžké sehnat, protože jsou všude, a když už zatoužím po nějakém starším kousku, tak se taky skoro vždycky dá v pohodě sehnat. Ale poslední dobou docela bojuju se sháněním knih pro mamku. K předloňským Vánocům jsme jí s bráchou pořizovali celou sérii Cizinka od Diany Gabaldon v prvním vydání od Plejády, a protože ta je beznadějně vyprodaná už několik let, dalo to docela práci. A k letošním Vánocům jsem jí zase kupovala tři knihy od její oblíbené autorky Lindy Howard a ty jsou tedy taky k nesehnání. Nakonec se mi ale přeci jenom podařilo najít jeden e-shop, kde ještě měli poslední kusy skladem.

Profesor 
Knižní postava, která vás děsí: 
Řezník z Řezníka od Jennifer Hillier byl první, kdo mi vytanul na mysl, ale jinak by se do této kategorie mohl zařadit v podstatě jakýkoliv sériový vrah z nějaké detektivky, co jsem četla (třeba Sběratel kostí od Jeffery Deavera, brrr). Detektivky mě moc baví, ale to neznamená, že se mi z těch vrahů nedělá zle.