Recenze: Čaroděj na severu

Název: Čaroděj na severu
Autor: John Flanagan 
Žánr: Fantasy 
Díl: Hraničářův učeň #6
Počet stran: 312
Rok vydání: 2014 
Nakladatelství: Egmont 

Anotace: Willův výcvik u Halta skončil, ale jeho dobrodružství pokračují dál. Nyní však už bude nosit stříbrný dubový list. Will coby plnohodnotný hraničář pečující o vlastní léno se záhy přesvědčí, že v každé, dokonce i v té sebeospalejší díře se mohou dít věci ohrožující životy lidí i bezpečnost celého království. Než se naděje, ocitne se spolu s Alyss ve víru nového dobrodružství, které ho zavede do odlehlého léna daleko na severu. Zde má tajně vyšetřit, jaká pravda se skrývá za místními zvěstmi o čarodějnictví. Když se však Will v Grimsdellském lese setká s děsivým přízrakem Nočního bojovníka, musí si položit otázku: Dá se pro to, co viděl, najít racionální vysvětlení… nebo snad čarodějnictví skutečně existuje?

Recenze:

Will úspěšně dokončil závěrečnou hraničářskou zkoušku a stal se plnohodnotným hraničářem s vlastním stříbrným dubovým listem. Nastal proto čas, aby opustil svého učitele a tak trochu náhradního otce Halta a konečně vylétl z hnízda. Protože je ale teprve čerstvým hraničářem a nejmladším členem jejich sboru, dostane na starost malé a klidné léno, které se nachází na ostrůvku patřícímu ke království, na které se dá z Araluenu dostat pouze lodí nebo vorem. Po příchodu však Will zjistí, že na ostrově není všechno tak klidné, jak se na první pohled zdá, a hned bude muset řešit první problémy.

Ty jsou ovšem ještě nic v porovnání s jeho novým úkolem. Ve vzdáleném severním léně se v poslední době dějí zvláštní a nebezpečné věci. Pán tamější tvrze umírá na neznámou nemoc, Grimsdellským lesem se v noci pohybují tajemná světla, ozývá se děsivý šepot ve stromech, lidé, kteří se do lesa odvážili vstoupit, mizí beze stopy a v kraji se šušká o hrůzostrašném přízraku a čaroději. Obyvatelé severního léna jsou vyděšení a hraničáři, se kterými všichni z nedůvěry odmítají mluvit, si neví rady. A právě v tuhle chvíli přichází scénu na Will.

zdroj

Díky své kamarádské povaze dostane svou úplně první misi a v přestrojení se spolu se svou dávnou kamarádkou Alyss vydává rovnou na sever. Musí si získat důvěru lidí, zjistit, co se dá, a hlavně přijít na to, co se to v léně vlastně děje. Hraničáři odjakživa věří pouze tomu, co vidí na vlastní oči, takže možnosti, že by se jim v království toulal opravdový čaroděj, moc věřit nechtějí, ale když se i samotný Will v Grimsdellském lese s obrovským přízrakem setká, začne o svém přesvědčení výrazně pochybovat… 

Čaroděj na severu je dle mého názoru takovým zlomovým dílem v sérii. Will je nyní dospělý, stal se pravým hraničářem, opustil Halta a dostal přidělené vlastní léno, což je oproti předešlým knihám velká změna. Čtenáři si budou muset zvyknout, že už se nejedná o toho mladého patnáctiletého chlapce, se kterým se na začátku série setkali, ale že před sebou mají skutečného muže, který teď pracuje sám a nemá za zadkem učitele, který by mu radil a vymýšlel s ním plány. Už jenom to napovídá, že postava Halta musí být chtě nechtě upozaděna, což mě samozřejmě mrzí, ale schylovalo se k tomu již od prvního dílu, takže jsem se na to pomalu, ale jistě připravovala. A i navzdory tomu, že Halta opravdu zbožňuju, řekla bych, že je i dobře, že odteď bude Will řešit všechny případy sám. Nevyhnutelně to patří k jeho vývoji.

Mimo těchto nutných změn však série zůstává nadále stejná. Pořád je to neskutečně čtivé, milé, svěží, sympatické, předvídatelné, ale zároveň i napínavé dobrodružství, které si užijí všichni čtenáři bez ohledu na věk. Zas a znovu musím žasnout nad tím, jak moc mě chytl příběh napsaný primárně pro děti, ale nějak se to zkrátka stalo. A protože ani zdaleka nejsem jediným dospělým čtenářem, který si knihy Johna Flanagana zamiloval, vůbec se tím netrápím. 😊 

V případě tohoto dílu jsem byla hodně spokojená i s vývojem vztahu mezi Willem a Alyss. Že se tam mezi nimi něco tvoří, mohli čtenáři vypozorovat už v samotném prvním díle, ale protože byli oba teprve dětmi, zase tak moc se toho nedělo. Teď už jsou ale oba samostatní služebníci krále a na společné misi, kterou dostali na starost, se může stát všelicos. Jejich pomalu se budující vztah i oni sami mi jsou neskutečně sympatičtí a já už se nemůžu dočkat, až zjistím, jak to bude celé pokračovat.

Úryvek: 
Když podmračený hraničář u ohně zaslechl hlas svého bývalého učně, napřímil se. Will s Cukem se hnali k němu a on stál, s rukama připaženýma a tváří zachmuřenou. Ale uvnitř mu srdce poskočilo, jako vždy, když byl ve Willově společnosti – ne že by bylo dobré dávat to před chlapcem nějak najevo, myslel si.
Potom se v duchu opravil. Will byl sice mladý a mladě vypadal, ale chlapec už nebyl.
Nikdo nenosil stříbrný dubový list, pokud neprokázal, že je celý muž.
Cuk se s nataženýma předními nohama lehce zapřel na zadních a klouzavě zastavil vedle hraničáře. Do vzduchu se zvedl hustý oblak prachu. Vzápětí se Halt ocitl v pevném sevření, protože Will seskočil ze sedla a radostně ho objímal.
„Halte! Jak se máte? Co jste celou dobu dělal? Kde je Abelard? Jak se má Crowley? Co tohle všechno znamená?“
„Těší mě, že můj kůň je pro tebe důležitější než velitel našeho sboru,“ prohlásil Halt s jedním obočím povytaženým ve výrazu, který Will tak dobře znal. Kdysi dávno si myslel, že je to výraz nespokojenosti, ale už před lety pochopil, že pro Halta to bylo totéž co úsměv.