Recenze: Magie změny

Název: Magie změny

Autor: Ilona Andrews

Žánr: Urban fantasy

Díl: Kate Daniels #8

Počet stran: 304

Rok vydání: 2016

Nakladatelství: Fantom Print

Anotace: Kate Danielsová a její druh Curran Lennart, bývalý Pán šelem, před časem odešli ze Smečky, a teď si zvykají na velmi odlišný styl života. I když jsou nadšení, že unikli vnitřním rozbrojům kožoměnců, vědí, že oddělit se od nich úplně zabere ještě nějaký čas. Když ale zjistí, že se jejich přítel Eduardo pohřešuje, začnou okamžitě vyšetřovat jeho zmizení. Jak se dostávají stále hlouběji do záležitostí žoldáků, zjišťují, že se Cech proměnil v peklo na zemi a že Eduardovy poslední zakázky byly mezi sebou propojené tím nejzlověstnějším způsobem. Povstal prastarý nepřítel, a jedině Curran a Kate ho dokáží zastavit – než jejich město kousek po kousku rozboří.

Recenze:

Kate a Curran před pár týdny rezignovali na posty vůdců Smečky a vpustili do vedení svého kamaráda a bývalého šéfa bezpečnosti Jima. Spolu s Julií se odstěhovali z Pevnosti a koupili si vlastní dům na předměstí. Oba se tak ocitají mimo povinnosti a rozhodování a mohou se společně soustředit jen na svou adoptivní dceru a Kateinu vytřešovací agenturu, která je teď musí nějak živit. Avšak i bez Smečky je Kate stále dcerou nesmrtelného Rolanda a ženou, která si nárokovala Atlantu sama pro sebe, aby v tom zabránila svému otci. Bohužel se po nárokování města stala za něj zodpovědnou a teď se musí starat o jeho bezpečí. Zatím se však žádné velké nebezpečí neobjevilo, a tak si Kate s Curranem hlavně užívají přítomnost toho druhého.

Tu krátkodobou rodinnou idylku, co v posledních týdnech zažívali, jim ale nepřekazí Roland, jak se obávali, nýbrž jejich kamarádka a Curranova nevlastní sestra George. Její snoubenec, bizonodlak Eduardo, totiž zmizel beze stopy a George si je stoprocentně jistá, že by ji jen tak neopustil. Věří, že byl unesen, a požádá Currana s Kate, aby jí ho našli. A oni pochopitelně ani na chvilku nezaváhají a pustí se do toho.

zdroj

Vyšetřování se začne komplikovat hned v počátku a časem se ukáže, že se mísí i s několika případy, se kterými se vypořádával Katein bývalý zaměstnavatel – Cech žoldáků. Cech je ovšem už několik měsíců v silném rozkladu a tak se s nimi momentálně nespolupracuje zrovna nejlépe. A Curran, který je zkrátka rozený vůdce a teď bez Smečky mu nějaké to vůdcování přeci jenom trochu chybí, se nakonec rozhodne, že Cech postaví zpátky na nohy… 

Magie změny je v mnoha ohledech jiná než předchozí díly. Což se samozřejmě dalo čekat, když Kate s Curranem po takové době opustili Smečku. V prvních třech dílech s ní sice Kate neměla ještě nic společného, ale to ani nežila s Curranem, takže se nedá říct, že by se osmý díl vracel na začátek. A v případě Currana se jedná tuplem o změnu, protože ten byl Pánem šelem již od čtenářova prvního setkání s ním. A já musím říct, že mi to chybí. Curran byl jako Pán šelem prostě bezkonkurenční a mrzí mě, že už se do vedení kožoměnců nejspíš nikdy nevrátí.

Ovšem i bez Smečky jsou to stále Kate a Curran. Milují se, ale i navzájem kočkují, takže dynamika jejich vztahu zůstává stejná. Život ve městě pro ně navíc připravil spoustu vyloženě komických situací, které za to opravdu stojí, takže i když jsem z té změny byla trošku zklamaná, nakonec jsem se stejně nesmírně bavila, jak už je u této série v mém případě zvykem. Však si zkuste představit Currana, jak ve své lví podobě prochází ulicí, a vyděšeného pošťáka, který nejspíš utíkal od poštovní schránky před domem dát rovnou výpověď… 

Magie změny je vskutku vynikající díl, který navazuje na již nastavenou vysokou laťku z minulosti. Opět propracovaný a zamotaný případ, spoustu akce, nějaká ta romantika i erotika, vtip, sarkasmus a samozřejmě i zlobivý Roland. Když už se s ním autoři v minulém díle konečně vytasili, tak je jenom logické, že ho teď hodlají využívat pravidelně. Maličkým mínusem je jen to, že moc prostoru nedostali vedlejší postavy, které mi zkrátka chybí, ale protože to tak je skoro v každém díle, dalo by se říct, že už jsem si zvykla. Alespoň že ten Curran se teď v příběhu objevuje častěji než dřív, když s Kate nejenom žije, ale i pracuje.

Úryvek:

Ustoupila jsem okatě o velký krok vzad.
„Co je?“ zavrčel.
„Dělám prostor pro tvé ego.“
„Tak dobře. Měl jsem nechat vzkaz!“
„To jsi měl.“
„Odpověz mi laskavě, když jsi uviděla obra, tak jsi zaváhala, nebo jsi rozjařeně zavýskla a rozběhla se k němu?“
„Rozběhla se k němu,“ vložila se do toho Juke.
„Překusoval lidi v půlce.“
„Tak vidíš,“ poznamenal Curran. „Vzkaz by nic nezměnil.“
Vzkaz nebo ne, bylo mi to jedno. Byla jsem šťastná, že je naživu.
Vlna magie skončila. Plazi padli k zemi jako jeden muž.
V hlavě mi vybuchla bolest, jako by mi někdo nalil na mozek benzin a zapálil mi ho přímo v lebce. Z uší mi vyklouzlo cosi vlhkého a já si uvědomila, že je to krev.
„Kate?“ Curran se v mžiku proměnil do lidské podoby.
„Bolí mě hlava.“
„Nerozumím ti.“ Výraz měl vyděšený a zoufalý. „Co se děje?“
„Bolí mě hlava.“ Věděla jsem, že to říkám. Slyšela jsem svůj vlastní hlas, jen jsem nedokázala rozeznat slova.
„Doktora!“ zařval Curran.