Recenze: Prozřetelnost ohně

Název: Prozřetelnost ohně

Autor: Brian Staveley

Žánr: Fantasy
Díl: Kronika Netesaného trůnu #2
Počet stran: 528
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Fantom Print

Anotace: Spiknutí, které mělo zničit vládnoucí rod annurské říše, není ani zdaleka u konce. Adare poté, co odhalila identitu vraha svého otce, prchá z Paláce úsvitu. Hledá spojence, s nimiž by se mohla postavit převratu, který měl svrhnout její rodinu. Jen málokdo jí důvěřuje, avšak poté, co se jí – jak sama věří – dotkla bohyně Intarra, božská patronka říše, se k ní lidé začnou přidávat, aby jí pomohli získat zpět hlavní město. Armády se připravují na velký střet a hrozba barbarských hord přinutí rivaly sjednotit se proti společnému nepříteli. Valyn, odpadlík od nejelitnější bojové síly říše a Adarein bratr, se bez jejího vědomí spojil s útočícími kočovníky. Strašlivé volby, k nimž jsou oba přinuceni, by mohly vést k nevyhnutelné válce mezi nimi. Mezi Valynem a Adare se však ocitá jejich bratr Kaden, právoplatný dědic Netesaného trůnu, který s pomocí dvou podivných společníků pronikl do hlavního města Annuru. Jejich znalost tajné historie, která stojí za těmito událostmi, by mohla Annur zachránit, nebo také zničit.

Recenze napsána pro ČBDB, kde si ji taky můžete přečíst.

Úryvek:

„Annick,“ řekla a otočila se k odstřelovačce. „Zdrž je tady.“

Odstřelovačka zamrkala. „Kam jdeš?“

Gwenna mávla k mostu. „Jdu ho odpálit.“

„Než urazíš polovinu trasy, prostřílí tě jako řešeto, a navíc hvězdná tříšť na hladině…“ zakroutila hlavou. „To neklapne.“

„Já tam nepůjdu,“ řekla Gwenna. „Podplavu to.“

Dostalo se jí malinké satisfakce v tom, že viděla, jak se Anničiny oči o kousíček rozšířily. Čekala, že jí odstřelovačka řekne, že je to šílené, nemožné, že voda je moc studená, hráz moc široká, výbušniny pro ten úkol nevhodné. Odstřelovačka však místo toho jen kývla. Ne že by to bylo překvapení.

Gwenna se zhluboka nadechla, pak se odvrátila od barikád. Zemře, to bylo docela jasné, ale takovémuhle úkolu alespoň rozuměla.

„Když nic neuvidíš až do úplného setmění,“ řekla, „tak to kurva fakt neklaplo.“

Odstřelovačka znovu kývla. Potom, když si Gwenna vzala svůj pytel s municí, natáhla Annick ruku. Na jeden okamžik vypadala jako malá, zmatená holčička.

„Hodně štěstí, Gwenno,“ řekla tiše.

Gwenna nevěděla, jestli se má rozbrečet, nebo se posrat.