Autor: Ilona Andrews
Žánr: Urban fantasy
Díl: Kate Daniels #4
Počet stran: 288
Rok vydání: 2012
Nakladatelství: Fantom Print
Anotace: Kate Danielsová se „stará“ o paranormální problémy, jež nikdo
jiný nechce řešit, zvlášť pokud se týkají společnosti kožoměnců
v Atlantě. Když ji povolají k prošetření rvačky v Ocelovém oři, baru na
hranicích mezi územím kožoměnců a nekromantů, rychle zjišťuje, že se
ve městě objevil nový hráč. Starý tisícovky let, a co víc, bojoval
v nesčetných válkách po boku jejího otce. Kdo ví, jestli tenhle protivník nebude moc velké sousto i pro Kate
a Currana, Pána šelem. Protože tentokrát bude muset Kate čelit vlastní
rodině…
Recenze:
Kate Danielsová je žoldačka, napůl členka Řádu rytířů a žena chlubící se titulem Přítel Smečky. Problémů má až nad hlavu a teď ještě ke všemu velmi komplikovaný vztah s Pánem Šelem Curranem. Po tom, co prohrála sázku, na jejímž konci byla přinucena uvařit mu večeři jen ve spodním prádle, už si začínala malovat jejich případnou budoucnost. Jenže to by se na té večeři musel Curran objevit! Vinou několika faktorů a po spoustě nedorozumění je teď jejich vztah na bodě mrazu. Bohužel ale přichází další chvíle, kdy jsou nuceni spolupracovat a bojovat bok po boku.
V Atlantě se totiž rozjela série vražd a místa činu se proměňují v epicentra zatraceně nakažlivých a nebezpečných nemocí. A Kate to dostane za úkol vyřešit. Když vyjde najevo, že je na vině někdo, kdo žije už několik tisíců let a vybojoval nespočet válek po boku jejího otce, začne jít opravdu do tuhého. Kate má totiž jen dvě možnosti – schovat se a nechat Atlantu této vražedné stvůře napospas, anebo bojovat, ale tím pádem i odhalit svou identitu, což by se jistě doneslo jejímu otci, který by ji moc rád zabil. Ale protože se jedná o Kate, útěk z bitevního pole opravdu nepřipadá v úvahu!
Už v minulosti se čtenáři obávali, jestli si tentokrát
jejich milovaná hlavní hrdinka neukousla moc velké sousto, ale to, co na ni
čeká v Magii krve, je zatím to
nejhorší, co ji potkalo. Vždycky věděla, že se blíží čas, kdy bude muset bojovat proti vlastní rodině,
ale doufala, že má před sebou ještě několik let na získání větší síly. První
ochutnávka ale naneštěstí přichází už teď…
Už jsem prozradila, že u mě s touto sérií nastal zvrat u minulého – třetího – dílu, kdy jsem se do Kate Daniels opravdově a nenávratně zamilovala. Magie krve mě v tom akorát utvrdila. Třetí díl se mi sice líbil o drobek víc, ale i tento je pro mě jednou z nejlepších knih, co jsem kdy četla! Ve světě, který autoři stvořili, se už krásně orientuju, jsem obeznámená s hrdinčinou minulostí a v podstatě jsem v tomto díle dostala všechno, co jsem chtěla.
Opět je tam spousta parádní akce, krve, sarkasmu a samozřejmě vtipu. Kate je opravdu vynikající ženská hrdinka, která mě zatím nenaštvala ani jednou scénou. Je přesně tím typem postav, jaké zbožňuju: Drsňačka, která ovšem poměrně často dostává i na zadek a léčí se ze zranění, takže působí uvěřitelně, není ani trochu otravná a hlavně chrlí jednu hlášku za druhou. A její kočkování s Curranem je zkrátka bezkonkurenční. (Miluju, jak mu místo „Vaše Veličenstvo“ říká „Vaše Chlupatosti“!)
V příběhu se sice mihlo pár postav, které se tam zdály tak trochu navíc, zvlášť když se na konci úplně vypařili, a celkově je tam několik dějových linek, které nejsou uzavřené, ale ani na chvíli by mě nenapadlo vinit autory z toho, že to nějak nedomysleli. Vzhledem k tomu, že už mám z téhle série pár dílů přečtených, můžu vás ujistit, že právě naopak mají všechno promyšlené až moc. To, že něco zůstává na konci Magie krve otevřené, ani náhodou neznamená, že to tak zůstane do konce. Autoři si holt stále schovávají spoustu triumfů na další knihy. Na jednu stranu sice musím čekat na odpovědi, ale na tu druhou se mi to napínání strašně moc líbí. Obdivuju styl, jakým je celá série napsaná!
Kate Danielsová je žoldačka, napůl členka Řádu rytířů a žena chlubící se titulem Přítel Smečky. Problémů má až nad hlavu a teď ještě ke všemu velmi komplikovaný vztah s Pánem Šelem Curranem. Po tom, co prohrála sázku, na jejímž konci byla přinucena uvařit mu večeři jen ve spodním prádle, už si začínala malovat jejich případnou budoucnost. Jenže to by se na té večeři musel Curran objevit! Vinou několika faktorů a po spoustě nedorozumění je teď jejich vztah na bodě mrazu. Bohužel ale přichází další chvíle, kdy jsou nuceni spolupracovat a bojovat bok po boku.
V Atlantě se totiž rozjela série vražd a místa činu se proměňují v epicentra zatraceně nakažlivých a nebezpečných nemocí. A Kate to dostane za úkol vyřešit. Když vyjde najevo, že je na vině někdo, kdo žije už několik tisíců let a vybojoval nespočet válek po boku jejího otce, začne jít opravdu do tuhého. Kate má totiž jen dvě možnosti – schovat se a nechat Atlantu této vražedné stvůře napospas, anebo bojovat, ale tím pádem i odhalit svou identitu, což by se jistě doneslo jejímu otci, který by ji moc rád zabil. Ale protože se jedná o Kate, útěk z bitevního pole opravdu nepřipadá v úvahu!
 |
| zdroj |
Už jsem prozradila, že u mě s touto sérií nastal zvrat u minulého – třetího – dílu, kdy jsem se do Kate Daniels opravdově a nenávratně zamilovala. Magie krve mě v tom akorát utvrdila. Třetí díl se mi sice líbil o drobek víc, ale i tento je pro mě jednou z nejlepších knih, co jsem kdy četla! Ve světě, který autoři stvořili, se už krásně orientuju, jsem obeznámená s hrdinčinou minulostí a v podstatě jsem v tomto díle dostala všechno, co jsem chtěla.
Opět je tam spousta parádní akce, krve, sarkasmu a samozřejmě vtipu. Kate je opravdu vynikající ženská hrdinka, která mě zatím nenaštvala ani jednou scénou. Je přesně tím typem postav, jaké zbožňuju: Drsňačka, která ovšem poměrně často dostává i na zadek a léčí se ze zranění, takže působí uvěřitelně, není ani trochu otravná a hlavně chrlí jednu hlášku za druhou. A její kočkování s Curranem je zkrátka bezkonkurenční. (Miluju, jak mu místo „Vaše Veličenstvo“ říká „Vaše Chlupatosti“!)
V příběhu se sice mihlo pár postav, které se tam zdály tak trochu navíc, zvlášť když se na konci úplně vypařili, a celkově je tam několik dějových linek, které nejsou uzavřené, ale ani na chvíli by mě nenapadlo vinit autory z toho, že to nějak nedomysleli. Vzhledem k tomu, že už mám z téhle série pár dílů přečtených, můžu vás ujistit, že právě naopak mají všechno promyšlené až moc. To, že něco zůstává na konci Magie krve otevřené, ani náhodou neznamená, že to tak zůstane do konce. Autoři si holt stále schovávají spoustu triumfů na další knihy. Na jednu stranu sice musím čekat na odpovědi, ale na tu druhou se mi to napínání strašně moc líbí. Obdivuju styl, jakým je celá série napsaná!
Úryvek:
Andrea zamávala rukama. „A strávili jsme ji ve vězení. Máš vůbec představu, jak je těžké vyjít si s ním někam ven? Nemůžeme vůbec nikam jít, nic dělat, protože se ho neustále někdo snaží ulovit. Někdy za ním přijdou ženské a snaží se ho sbalit, jako bych tam vůbec nebyla!“
„Soucítím s tebou, ale nemůžeš je všechny utopit, Andreo. Jsi vycvičená v zabíjení, a ony ne. To není zrovna férový boj.“
„Do hajzlu s férovým bojem. Do hajzlu s tebou… a s ním… a vůbec se vším.“
A energicky odkráčela.
Rafael se culil od ucha k uchu.
„No, hlavně že ty to bereš tak dobře.“
Oči mu zaplály slabým rubínovým přísvitem. „Párovací horečka.“
„Cože?“
„Když si kožoměnec najde druha nebo družku a z těch dvou se stane pár, pár týdnů poté se chováme bláznivě. Jde o přehnanou agresi a iracionální vrčení na každého, kdo se na tvého druha nebo družku podívá jen o vteřinu déle, než by ti bylo milé.“
„A ty si ohromně užíváš každou vteřinu.“
Zakýval spokojeně hlavou. „Zasloužil jsem si to.“
Wow, ty čteš tak rychle nebo jen dopisuješ recenze na už delší dobu přečtené knihy? :)
OdpovědětVymazatxxx
dream-little-dream.blogspot.cz
No, teď jak jsou prázdniny, tak mám jednu knihu asi na dva dny, takže bych řekla, že se mi daří číst rychle :D Aktuálně jsem ve stádiu, kdy čtu rychleji, než píšu recenze. Magii krve jsem četla asi před dvěma týdny, takže ano, dopisuju recenze na knihy, co jsem četla v srpnu, ale ještě jsem je nestihla napsat :D :)
VymazatCože, jednu knihu na dva dny? :D A děláš i něco jiného, nže čteš (spánek a jídlo se nepočítá :D). Máš můj obdiv! :)
VymazatKoukám, že se do série taky budu muset dříve nebo později pustit :).
Dělám :D Ale čtu si ráno v posteli, než se vykopu ven, pak po chvilkách odpoledne, no a pak večer. Chodím do peřin tak kolem osmé a čtu, než už nejsem schopná udržet oči dokořán :D Takže mi teď kniha vychází cca na dva dny, ale samozřejmě to nesmí být bichle. Myslím, že Dvůr trnů a růží, který čtu teď, mě zdrží na mnohem déle :)
VymazatA ano, rozhodně se do téhle série pusť! :D
No jo, no jo, tak já tomu teda dám druhou šanci... časem :D
OdpovědětVymazatTen první díl ale musíš vydržet celý, jinak to zase vzdáš :D
Vymazat