Recenze: Daruj mi křídla

Název: Daruj mi křídla

Autor: Lucie Huková

Žánr: Romance
Počet stran: 550
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: E-knihy jedou

Anotace: Aiden je zcela spokojený se svou samotou, ve které mu nikdo nenarušuje jeho klid a stereotypy. Pokud něco vážně nesnáší, pak změny, lidi a svého otce.
Brian Scott je mladý, bezstarostný, miluje společnost a neumí dodržovat řád. A právě byl povýšen na zástupce ředitele obchodního oddělení, Aidena Cartera. Po prvním dni Brian už chápe, že varování kolegů nebyla jen prázdnými slovy a že sdílení kanceláře s novým nadřízeným bude ještě větší výzvou, než si dokázal představit.

Recenze:
Aiden Carter je pesimistický a zásadový muž ve středních letech. Už několik let žije sám, na každou minutu svého života má vytvořené rituály a vůbec mu nevadí žít ve stereotypu – on to má právě naopak moc rád. Změny nenávidí, nejdůležitější je pro něj jeho práce, pro kterou žije i dýchá, a na své podřízené je opravdu drsný, až z něj občas mají strach. A když se ředitelka firmy, pro kterou pracuje, rozhodne nasadit mu do kanceláře nového spolupracovníka, který by měl Aidenovi pomáhat a učit se od něj, dusno na pracovišti se ještě prohloubí.

Brian Scott je totiž Aidenův pravý opak. Je mladý, usměvavý, na svět kouká s optimismem a nadhledem a změny bere jako součást života. S ničím si moc nedělá starosti, miluje společnost a zkrátka si umí užívat života. A na rozdíl od ostatních kolegů se Cartera nebojí. Takže když se mu jeho nový nadřízený rozhodne udělat ze života peklo v naději, že to Brian vzdá a z firmy odejde, dost se přepočítal. Brian je totiž rozhodnutý nad tím protivným morousem vyhrát, ať už to bude stát cokoliv! A pokud by se mu ho náhodou povedlo začlenit do kolektivu a jeho chování se tak zlepšilo, bylo by to úplně nejlepší.

Po několika prohrách, které by spoustu lidí už dávno odradily, se mu to ale vážně začne dařit. No a Aiden nestačí valit oči. Jak se to stalo, že svého prvotního nepřítele na život a na smrt nakonec vpustil dovnitř? Jak to ten mladý blonďák dělá, že postupně bortí všechny jeho ochranné zdi? A proč se mu, sakra, začal svěřovat s věcmi, které si do té doby nechával pohřbené hluboko v sobě? Aiden se pomalu, ale jistě začíná měnit a Brian si postupně uvědomuje, že ke svému šéfovi nejspíš cítí něco víc, než kdy mohl tušit… 

Daruj mi křídla jsem četla už před lety, když se ještě jednalo o pouhou internetovou povídku na portálu bez-hranic. Když jsem se následně dozvěděla, že povídka vyjde i jako e-kniha, neváhala jsem a hned po ní skočila. A dobře jsem udělala! Ten příběh je zkrátka kouzelný! Je o životě dvou zlomených mužů (na jednom je to vidět víc, na druhém míň), kteří si navzájem pomáhají postavit se zpátky na nohy. Je o naději, lásce, vtipu i porozumění. Věřím, že si tam každý čtenář najde to svoje.

První polovina knihy je trošku pomalejší a vlastně se zdá, že se v ní toho tolik neděje, což by mohlo čtenáře, co pomalé začátky a popisy nemusí, rychle odradit, ale osobně věřím, že byl takový začátek nutný. Potřebovali jsme se nejprve seznámit se všemi postavami a pochopitelně se dostat i přes onu tichou válku mezi Brianem a Aidenem. Kdyby se spřátelili po dvou kapitolách, nebylo by to ono. Ručím vám za to, že jakmile se přehoupnete přes polovinu a dostanete se do stádia, kdy se oba hlavní hrdinové začnou sbližovat, nebudete schopní knihu odložit! Já to nedokázala a četla jsem, dokud jsem neměla dočteno.

Za mě má autorka i hodně veliké plus za to, že se zaměřila na homosexuální tématiku. Mít v knihách nějakého gaye je sice v dnešní době už poměrně běžné, ale skoro pokaždé se jedná jen o nějakou vedlejší postavu, co kamarádí s hlavním hrdinou. Ale mít oba hlavní protagonisty, co se netají láskou ke stejnému pohlaví, už tak běžné není. A právě proto se mi kniha tolik líbí! Lucie Huková to pojala naprosto úžasně a nebála se toho. Takže pokud vám tato tématika nevadí nebo ji dokonce máte rádi, jsem přesvědčená o tom, že si knihu zamilujete tolik jako já!

Úryvek:

„Co kdybys šel dneska na oběd se mnou?“ pustil se Brian do další předem prohrané bitvy. Venku bylo nádherně, trochu dusno, ale slunečno, ideální počasí na provětrání hlavy a příjemný oběd v některé z restaurací se zahrádkou poblíž.
„Proč bych to dělal?“ zamručel Aiden a vlastně Brianovi ani moc nevěnoval pozornost. To se ovšem změnilo hned s jeho další větou.
„Vlastně jsem se vsadil s Peterem, Judy a Abbie, že tě dostanu na denní světlo,“ zkusil Brian vsadit na upřímnost.
„O co jste se vsadili?“
„O stovku.“
„Asi jsi přišel o stovku,“ pokrčil Aiden nevzrušeně rameny a ignoroval Brianovo obrácení očí v sloup. 
„Řeknu Judy, aby šla s námi.“
„Prosím?“ zamrkal Aiden doufaje, že se přeslechl.

Za poskytnutí recenzní e-knihy děkuji autorce. Moc si toho vážím!

Knihu můžeme zakoupit například na Palmknihách nebo si ze seznamu vybrat vlastní obchod.