Autor: Antoine de Saint-Exupéry
Žánr: PohádkaPočet stran: 96
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Omega
Koupit: e-shop Dobrovský
Anotace: Havárie letadla donutí vypravěče příběhu, který je zároveň autorovým alter egem, k přistání uprostřed pouště. Má zásobu pitné vody sotva na týden a proto musí opravit motor pokud možno co nejrychleji. Prvního dne ulehne unaven po celodenní práci a za úsvitu, stále tisíc kilometrů od nejbližšího lidského obydlí, ho probudí zvláštní hlásek, který ho žádá, aby nakreslil beránka... Alegorická pohádka pro děti i pro dospělé, kteří přemýšlí o ztraceném mládí a hledají životní moudrost, patří mezi nejvýznamnější díla svého druhu.
Malý princ, pohádka,
kterou jsem v dětství nenáviděla a na které teď ujíždím a kroutím hlavou, jak
je možné, že jsem ji měla chuť na základce hodit do kouta a už ji nikdy
nevytáhnout. Obávám se, že bychom neměli malé děti do čtení Malého prince nutit,
protože i přesto, že se najdou tací, kteří si příběh oblíbí i v mladém věku,
většina lidí k tomu musí dospět. Přesně to se stalo mně, protože jsem považovala
za utrpení, když jsme museli Prince ve škole číst, ale když jsem se
k němu potom po několika letech vrátila, abych si odškrtla další knihu z maturitního
seznamu, zůstala jsem zírat s očima dokořán, protože jsem se vyloženě
zamilovala. Malý princ je zkrátka pohádka pro dospělé, u které drtivá většina
menších dětí nepochopí, co se nám snažil autor říct. Takže já určitě doporučuju po téhle knížce sáhnout až tak v patnácti a výš.
 |
| zdroj |
Ilustrace, které
celou knihu doplňují, jsou pro mě vítaným zpestřením a vždycky si je zdlouhavě
a dopobrobna prohlížím, jestli v nich neobjevím nějaký skrytý význam, který
jsem doteď neviděla. Malý princ je pro mě záhadou i po několikátém přečtení.
Zdá se mi, že v něm po každém čtení najdu nějaký nový detail, kterého jsem si předtím nevšimla. Cítím, že té pohádce rozumím čím dál víc a to mě na tom právě baví. To odkrývání a poznávání.
Zdá se mi, že v něm po každém čtení najdu nějaký nový detail, kterého jsem si předtím nevšimla. Cítím, že té pohádce rozumím čím dál víc a to mě na tom právě baví. To odkrývání a poznávání.
Po každém dočtení mě
sice popadne melancholická nálada, kdy jsem schopná pouze sezení na posteli s knížkou na klíně a zírat na protější zeď, ale ani trošku mi to nevadí. Jindy by mě
štvalo, kdybych na konci knížky zůstala vyšťavená, ale u Malého prince to beru
jako obrovské plus, protože není mnoho knih, které se mnou opravdu dokážou hnout.
Proto jsem nesmírně ráda, že mě Malý princ přiměje k přemýšlení a neustálému
osvěžování si detailů. Miluju ho!
Přemýšlela jsem,
jestli se mi někdy zaplní ta zvláštní díra, která se ve mně objevila po prvním
dočtení, kdy mi bylo všeho líto, a představovala jsem si Princův návrat, který
zaplaví radostí nejenom hlavního hrdinu, ale také mě, protože to vážně
potřebuju. Malý princ mi chybí tak moc jako kdybych to byla já, kdo ztroskotal
s letadlem v té poušti a poznal ho. A chybí mi neustále, takže mám takový pocit, že se té díry nezbavím nikdy.
Malý princ je
opravdu nádherný příběh, ke kterému se budu vracet pravidelně a vnucovat ho všem
lidem okolo, protože Malý princ zkrátka stojí za přečtení! Pokud jste ho ještě
nečetli, určitě byste to měli napravit. A kdo ho četl, možná je načase si
příběh osvěžit, co? :)
Já jsem dostala Malého prince od rodičů v 2. třídě nebo spíš jsme se domluvili, že ho koupíme, když jsem s ním přišla do třídy ( objednávali jsme ho přes školu :D ) tak mi moje učitelka nepříjemným hlasem řekla, že tohle není knížka pro mě, a že bych si jí měla přečíst až za několik let. Řekla jsem to doma rodičům a mamka mi řekla, že knížku můžeme číst spolu. Samozřejmě už jako dítě jsem si nenechala mluvit do toho, co budu a nebudu číst a tak po první kapitole přečtené s mamkou jsem se do knihy pustila sama. Vím, že se mi to hrozně líbilo a schválně jsem knihu napsala do čtenářského deníku, aby učitelka viděla, že jsem jí neposlechla a knihu si přečetla :D ( když si to tak uvědomuju byla jsem hrozné dítě :D ). Knížku jsem četla minimálně 20x a pokaždé jsem tam našla něco nového, mamka mi nakonec koupila i komiksové vydání, díky kterému jsem si vše dokázala představit ještě lépe.
OdpovědětVymazatNějak jsem se rozepsala :D, ale ještě něco musím dodat. S tím 15+... Moje kamarádka a vlastně nikdo ze třídy tu knihu nepochopil, když jsme si jí měli v deváté třídě přečíst. Učitelka řekla, že jediný kdo to evidentně pochopil jsem byla já :D ( z čehož jsem měla mega radost, ale je to zkrátka tím, že jsem jí četla tolikrát ).
No nic já už radši nebudu psát dál. :D moc pěkná recenze ! :)
http://fandombeforebloodcz.blogspot.cz/
Vím, že existují výjimky, kde se Malý princ líbil i dětem, a jsem ráda, že jsi byla jednou z nich. Ale jak je vidět i na tvém příkladu z 9. třídy, podle mě je to fakt knížka pro starší :) A jinak souhlas, pokaždé se tam dá najít něco nového :3 Miluju tu knížku.
Vymazat