Recenze: Dědička ohně

Název: Dědička ohně

Autor: Sarah J. Maas

Žánr: Fantasy
Díl: Skleněný trůn #3
Počet stran: 536
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: CooBoo

Anotace: Celaena přežila smrtící soutěž i srdcervoucí ztrátu, ale zaplatila za to strašnou cenu. Teď musí cestovat do neznámé země a čelit zdrcující pravdě – pravdě o svém dědictví, která by mohla její život změnit navždy. Mezitím se na obzoru shromažďují temné síly, které chtějí zotročit celý její svět. Celaena tak musí najít sílu bojovat nejen proti vlastním vnitřním démonům, ale i proti zlu, které chce král Adarlanu osvobodit a využít pro své plány. Je dědičkou ohně a popela a neskloní se před nikým. 

Recenze napsána pro knihkupectví Fantasya, kde si ji taky můžete přečíst.

Úryvek:

„Popadni meč a své zbraně a pohyb,“ nakázal Jeřáb Celaeně, která byla okamžitě na nohou a natáhla se pro dýku nacházející se vedle postele.
Jeřáb už byl na půl cesty z pokoje a přitom si úspornými pohyby zkušeného válečníka natahoval oblečení a připínal zbraně. Celaena nemarnila čas otázkami. Jeřáb jí vysvětlí vše, co bude potřeba. Spěšně si natáhla kalhoty a boty.
„Myslím, že nás někdo zradil,“ pronesl Jeřáb a Celaeniny prsty se zastavily na přezce opasku s mečem. Otočila se k otevřenému oknu. Ticho. V lese panovalo naprosté ticho.
Na obzoru narůstal černý mrak. „Přijdou dnes v noci,“ vydechla.
„Prolétl jsem nad obvodem pastí.“ Jeřáb si zastrčil nůž do boty. „Jako by jim někdo prozradil, kde je která nástraha a varovný zvonec. Za hodinu jsou tu.“
„Moc strážných kamenů zůstává nedotčená?“ Zapletla si cop a připevnila si meč na záda.
„Ano, stále nás chrání. Dal jsem zvonit na poplach a Malakai a ostatní se připravují k obraně hradeb.“ Jistá zlomyslná část její mysli byla pobavená při představě, jak se Malakai musel tvářit, když ve svém pokoji našel polonahého Jeřába vykřikujícího rozkazy.
„Kdo nás mohl zradit?“ zeptala se Celaena.
„To nevím, ale až ho najdu, rozdrtím mu hlavu o zeď. Prozatím nám ale dělají starosti větší problémy.“
Temnota na obzoru se šířila a pohlcovala hvězdy, stromy a světlo. „Co je to?“ vydechla Celaena.
Jeřábova ústa se sevřela v úzkou čáru. „Větší problémy.“