Recenze: Krvavý slib

Název: Krvavý slib

Autor: Richelle Mead

Žánr: Fantasy, Young adult
Díl: Vampýrská akademie #4
Počet stran: 368
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Domino

Anotace: Život Rose Hathawayové nebude už nikdy stejný. Po nelítostném útoku na Akademii zemřelo hodně Morojů i dhampýrů. Ti, kteří přežili, jsou na tom ještě hůř: musejí se vyrovnat se smrtí kamarádů. A Rosin krk nyní zdobí tetování, které všem zvěstuje, že zabila bezpočet Strigojů. Jen jedna oběť je však důležitá... Dimitrij Belikov. Rose podstoupila bolestnou volbu, opustila Akademii i svou nejlepší kamarádku Lissu, poslední žijící dragomirskou princeznu, a vydala se pronásledovat muže, kterého miluje. Musela dojít až na kraj světa, aby Dimitrije našla a mohla tak splnit krvavý slib, který mu dala. Až ale nastane okamžik rozhodnutí, bude Dimitrij stále chtít, aby ho raději zabila, než aby žil jako stvůra? V sázce je teď úplně všechno. Zranitelná a osamocená Rose se ocitá ve světě, který je pro ni stejně neznámý jako nebezpečný. Najde v sobě dost sil, aby Dimitrije zničila? Anebo se obětuje ve jménu nesmrtelné lásky?

Recenze:

Rose utrpěla obrovskou ztrátu. Když už se s Dimitrijem rozhodli, že přestanou svůj vztah tajit a najdou způsob, jak spolu skutečně být, rozdělili se. A to tím nejkrutějším možným způsobem. Strigojí útok na Akademii svatého Vladimíra byl sice odražen, ale rozhodně se neobešel bez obětí na životech. A tou největší obětí se stala právě láska Rosina života – Dimitrij Belikov, který byl proti své vůli proměněn ve Strigoje a odešel se svou novou rasou do světa zabíjet lidi.

zdroj

Rose nezaváhala. Počkala posledních pár dnů, než dosáhla plnoletosti a hned se odhlásila ze školy. S těžkým srdcem opustila svou nejlepší kamarádku Lissu i ostatní spolužáky a vydala se na šílenou výpravu až do samého nitra Ruska, aby našla a zabila muže, kterého tolik milovala. Věděla, že by byl Dimitrij raději mrtvý, než aby strávit zbytek svého života jako vraždící stvůra, a přesně tohle přání se mu rozhodla splnit.

V Krvavém slibu se proto čtenáři s Rose setkávají právě ve chvíli, kdy je ubytovaná v ruském hotelu a snaží se najít jakékoliv Dimitrijovy stopy. Rusko je přeci jenom obrovské a ona nemůže jen tak bloumat zemí a doufat, že na něj časem někde narazí. Proto se nakonec rozhodne začít na Sibiři v Dimitrijově rodném domově. Dopraví se do maličkého městečka Baje, ve kterém vyhledá Dimitrijovu dhampýří rodinu, a doufá, že tam najde alespoň maličký impuls, co by ji nasměroval správným směrem.

I přesto, že je Rose v podstatě celou dobu mimo školu, stále skrze pouto kontroluje své kamarády ve Státech, takže ani o jejich příběh nejsou čtenáři ochuzeni. Všem se po Rose nesmírně stýská a dělají si o ni starosti, ale taky se snaží normálně fungovat. Lissa to ovšem zvládá poněkud hůř než ostatní. Začíná se chovat velmi nezodpovědně a zbytečně riskuje. Rose ví, že by měla být u ní a pomáhat jí zvládat éter, ale je odhodlaná nevrátit se zpět, dokud Dimitrije nenajde a nesplní slib, který jim oběma dala...

zdroj

Už od úplného začátku jsem s Rose její vztah s Dimitrijem silně prožívala a čtvrtý díl pro mě byl psychicky nejnáročnější. Teď, když si dávám re-reading, a tím pádem vlastně vím, jak to bude pokračovat, to už pro mě není tak těžké jako napoprvé, ale i tentokrát se mi při čtení svíralo srdíčko. Pro Rose se jednalo velmi pravděpodobně o nejobtížnější díl ze všech, i když ona se pochopitelně dostala do pořádného průšvihu v každém díle, ale tentokrát to bylo opravdu hodně zlé. Všechno jsem to prožívala a trpěla spolu s ní. Dimitrij s rudýma očima byl opravdu děsivý a mě to ničilo stejně jako samotnou hlavní hrdinku.

Slyšela jsem od pár lidí, že se jim čtvrtý díl líbí nejmíň vzhledem k tomu, že se Rose celou dobu nacházela na jiném kontinentě než ostatní, ale většině se to naopak zdá super - včetně mě. Příběhy na Akademii se mi sice vždycky líbily, ale neřekla bych, že Richelle ději uškodila tím, že tentokrát příběh odvedla jinak. Spíš bych řekla, že to celou sérii ještě víc obohatilo a oživilo, když se takto v prostředku série objevil díl, který je jiný než ostatní a probíhá ve zcela novém prostředí.

Díky té změně prostředí se také objevilo několik nových postav. Seznámení s Dimitrijovou rodinou bylo skvělé a vůbec se nedivím, že měla Rose občas myšlenky na to, že by tam s nimi zůstala, protože všechny Belikovovy ženy jsou naprosto úžasné. Zcela poprvé se také objevili alchymisté, kteří v budoucnu hrají v knihách Richelle Mead velkou roli, a zároveň se čtenáři seznámili i s tajemným Abe Mazurem, kterého kdosi ve Státech vyslal v Rosiných stopách, aby ji dovedl zpátky domů.

Rozhodně nelituju toho, že jsem do re-readingu VA pustila, protože mě vážně baví i teď po letech a jsem si poměrně jistá, že ji ani tentokrát nečtu naposledy. K Rose se budu vždycky strašně ráda vracet a doporučovat ji všude, kam chodím.

Úryvek:
„Nevyhrožujte mi, starý pane. Odjedu, až se mi bude chtít.“ Bylo to legrační. Jen před chvílí jsem říkala Markovi, že nevím, jestli bych mohla zůstat v Baje, ale když na mě Abe zatlačil, chtěla jsem tu zapustit kořeny. „Nevím, v čem se mi snažíte zabránit, ale nebojím se vás.“ To taky nebyla tak docela pravda.
„To bys měla,“ opáčil. „Dokážu být jak dobrým přítelem, tak strašlivým nepřítelem. Pokud odjedeš, můžu se postarat o to, aby se ti to vyplatilo. Můžeme se dohodnout.“
Když mluvil, oči se mu leskly zaujetím. Vybavila jsem si, jak Sydney říkala, že všemi manipuluje, a získala jsem z toho dojem, že tohle je smyslem jeho života – vyjednávání, sázení, obchodování. Jde si za svým, aby získal, co chce.
„Ne,“ odpověděla jsem. „Odjedu, až na to budu připravená. A vy ani ten, pro koho pracujete, s tím nic nenaděláte.“
Doufala jsem, že jsem zapůsobila neohroženě, a tak jsem se otočila k odchodu. Natáhl se po mně, chytil mě za rameno a přitáhl mě zpátky tak prudce, až jsem málem rozsypala nákup. Okamžitě jsem zaujala bojový postoj a pokusila se proti němu udělat výpad, ale jeho strážci byli vmžiku u mě. Věděla jsem, že se moc daleko nedostanu.
„Tvůj čas tady vypršel,“ zasyčel Abe. „V Baje. V Rusku. Vrať se do Států. Dám ti, co budeš chtít – peníze, letenku první třídou, cokoliv.“