Recenze: Kukačka

Název: Kukačka

Autor: Karolina Limrová

Žánr: Romance

Počet stran: 568

Rok vydání: 2014

Nakladatelství: Ikar

Anotace: Sedmnáctiletá Marie žije na ulici a živí se, čím se dá – především krádežemi. Při jedné z nich je chycena, ale místo, aby byla předána policii, dostane na výběr. Když se bude vydávat za Pamelu Kingovou, dědičku sítě čerpacích stanic King Petroleum, získá bohatství, o jakém se jí ani nesnilo. Pokud odmítne, čeká ji život ve zdech důvěrně známého žaláře… Marie zvolí první možnost, aniž tuší, že Pamela byla zasnoubená s Aaronem Collinsem, mladým naftovým magnátem. Má jít o sňatek z rozumu, o obchod s jasně danými pravidly. Jenže Aaron je v soukromí úplně jiným mužem, něž o jakém Marie četla v novinách, a mladá dívka postupně zjišťuje, že se ocitla v pasti, ze které vede jen jedna cesta – a ta ji může stát život…

Recenze:
Kukačka je ten typ knihy, o kterou bych normálně nejspíš nezavadila ani pohledem. Není to žánr, jaký bych normálně četla, protože já na ty romance opravdu moc nejsem. Díky tomu, že ale „znám“ autorku z webu, na který jsme dřív obě přispívaly svými povídkami, věděla jsem, že se do knížky nakonec pustím. Sice mi to trvalo docela dlouho, ale přeci jenom jsem se ke knize dostala. A jsem skutečně nadšená! Nejradši bych si namlátila, že jsem ji tak dlouho odkládala, protože je opravdu skvělá.

zdroj

Sedmnáctiletá Marie žije na ulici a její živobytí jsou vesměs krádeže. Když se ale jedna krádež zvrtne a ona se dozví, že je opravdu hodně podobná dědičce ropných vrtů na Aljašce – Pamele Kingové, vše se pro ni změní. Může si vybrat, jestli půjde za krádeže do vězení, anebo se přemění na Pamelu a bude ve světlech reflektorů vystupovat jako ona. Pamela totiž umírá v nemocnici a její matka ji nutně potřebuje pro uzavření smlouvy, jinak ztratí svou společnost.

Marie si pochopitelně vybere druhou možnost, aniž by tušila, že by pro ni ženská věznice byla snazší volbou. Musí se naučit chovat jako Pamela, změnit svůj vzhled, seznámit se s její minulostí, ustát náhlý mediální tlak a paparazzi na každém kroku a – a to je nejdůležitější – Pamelina snoubence Aarona Collinse. Do toho všeho se ještě bojí o svůj život, protože madam Kingová je vskutku ledová královna, která by se Marii neštítila zabít, kdyby jí pokazila její snahu o udržení společnosti.

Kukačka je určitě romance, ale není to typická slaďárna, ve které by se neřešilo nic jiného než vztahy. Díky vynikající zápletce nejsou čtenáři ochuzeni o akci ani drama. Musím říct, že jsem se opravdu skvěle bavila, a mamka teď co nejrychleji dočítá právě rozečtenou knížku, aby se mohla do Kukačky pustit taky.

Perfektní složkou, která se v knize objevuje, je i autorčina znalost amerických reálí a skutečností, které do svého příběhu zasadila. Kdybych já měla psát o obří ropné společnosti, asi bych to jen lehce zmínila, protože o tom vím prdlajs. Karolina Limrová se toho ale nebála a klidně se rozepsala o manažerských termínech a postupech. Nemám tušení, jestli si to náhodou jen pro sebe nepřizpůsobila, ale mně to znělo dost věrohodně a jakožto naprostý laik jsem jí věřila každé slovo. To samé platí o plastické chirurgii a operacích. Je vidět, že se na psaní této knihy opravdu důkladně připravovala.

Věřím, že velké většině z vás nebude Kukačka připadat dostatečně atraktivní, ale věřte mi – člověku, který je spíš fantasy typ a nemá romance rád –, tahle kniha vás dostane, takže jí určitě zkuste dát šanci.

Úryvek: 

„Co to máš za boty?“ zeptal se nevěřícně, když jsme se o pár minut později sešli na verandě.
Sklopila jsem oči k úplně novým sportovním botám s typickou značkou firmy Nike. Byly boží.
„Nelíbí se ti barva?“ odsekla jsem podrážděně.
„Je skvělá,“ odpověděl. „Ale tohle se hodí spíš na tenis. Nebo možná na minigolf. V lese ti to bude klouzat.“
Bylo mi trapně. Zmučeně jsem se na něj podívala.
„Mám jít bosá?“ Doufala jsem, že to třeba odpíská a vrátíme se dovnitř. Byl tam sice Ethan, ale to mi v tu chvíli připadalo lepší než… příroda.
„Počkej chvíli,“ přikázal mi Aaron a zmizel v domě. Za pět minut se vrátil s pohorkami a párem tlustých ponožek.
„Zkus si je.“