Recenze: Zemři se mnou, sestřičko

Název: Zemři se mnou, sestřičko

Autor: Karen Sander

Žánr: Thriller
Díl: Georg Stadler a Liz Montariová #1
Počet stran: 328
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Beta

Anotace: Ve svém bytě v exkluzivní čtvrti je brutálně zavražděna žena. Komisař Georg Stadler zahajuje vyšetřování tohoto krutého a nelítostného zločinu a přitom si vzpomene na nedávný případ s velmi podobnými rysy. Jedná se snad o činy šíleného sériového vraha? Žádný ze Stadlerových kolegů tomu nechce věřit: Vždyť pachatele první vraždy již mají ve vazbě. Komisař přesto žádá o pomoc psycholožku Liz Montariovou, která se na vražedné série specializuje. Ta souhlasí, i když se sama ocitá v ohrožení. Varováním jsou jí anonymní dopisy, které pocházejí od někoho velmi nebezpečného. Od někoho, kdo toho o ní ví příliš mnoho... Dochází k dalším vraždám a Liz se začíná ptát: Je to skutečně sériový vrah? Nebo si na něj někdo hraje?

Recenze:
Detektivky a thrillery mám v poslední době hodně v oblibě, takže jsem při pohledu na obálku a anotaci k Zemři se mnou, sestřičko ani na chvilku nezaváhala a hned po ní skočila. Kniha mapuje příběh sériového vraha, který si za oběti vybírá velmi specifické ženy, čímž je v historii detektivek vskutku originálním psychopatem. Hlavní postavou příběhu je postarší detektiv Georg Sadler, který si přizve na pomoc psycholožku Liz Montariovou, která se psychologií sériových vrahů zabývá. Dokonce ji vyučuje i na místní univerzitě a má na svém kontě jeden pořádně velký knižní bestseller.

Čím dál čas ubíhá, tím víc obětí se vrší na vrahově chladnokrevném kontě, brutalita eskaluje a policie spolu s pachatelem hraje hru na kočku a myš, kdy je pachatel vždycky o krok napřed. Dokonce se nebojí ani třeba v přestrojení projít kolem nich, což z něj dělá ještě nebezpečnějšího protivníka. Sice to znamená, že svými riskantními kroky může snadno udělat chybu a uklouznout, ale zároveň to z něj dělá i vskutku nestabilního člověka, který je schopen opravdu všeho.

zdroj

Do toho všeho je v ohrožení i samotná Liz, která se najednou ocitá uprostřed dvou zamotaných zločinů. Začaly jí totiž chodit anonymní a vskutku strašidelné dopisy, což ji vede k přesvědčení, že je sledována někým ze své minulosti, kterou by ráda nechala pohřbenou, a tak se o svých výhružkách Georgovi nezmíní a pídí se po pravdě na vlastní pěst…

Hned na úvod musím přiznat, že je celý příběh docela dost předvídatelný, nebo alespoň já jsem odhadla, o co tam je, poměrně brzy, ale nemusí to tak být samozřejmě u každého. Kniha je propletená hned několika zločiny a vedlejšími liniemi příběhu, které ne každý prokoukne tak rychle, protože jsou do sebe opravdu hodně zamotané, takže pro spoustu lidí se bude jednat určitě o vskutku napínavou jízdu.

Já sice vraha i jeho motivy rozklíčovala rychle, ale bez ohledu na to jsem si čtení nesmírně užila. Když jsem se do knihy pustila, tak jsem si myslela, že ji budu číst tak týden vzhledem k mému nedostatku času (maturuju), ale kupodivu jsem ji slupla za pouhé dva dny. Je totiž nesmírně čtivá, akční a vzrušující, takže vás jen tak nepustí. Navíc má u mě veliké plus za délku kapitol, které jsou opravdu kratičké, někdy třeba i jen na dvě stránky, takže se mi četly snadno. Střídají se pohledy Georga a Liz, ale občas se mezi ně zamíchají i jiné postavy, které příběh krásně oživují a posunují dál. 

Zemři se mnou, sestřičko určitě můžu jedině doporučit, já jsem si příběh jakožto velká fanynka thrillerů nadmíru užila a věřím, že u vás by tomu nebylo jinak. Doufám, že se u nás objeví i další díly, co se soustředí na tuto vyšetřovací dvojku, protože si mě získali a moc ráda bych ve sledování jejich životů pokračovala dál.

Úryvek:

Liz si prohrábla vlasy. „Ale ten dopis do toho nezahrnu. Ačkoli ledacos hovoří pro to, že pochází od pachatele, s jistotou to říct nemůžeme. Použiju jen to, co mi napovídají místa činu. A na nich nic nehovoří pro náboženský fanatismus.“
„Možná je to záměr. Součást inscenace.“
Zavrtěla hlavou. „To nedává smysl. Kdyby chtěl pachatel předat nějaký náboženský vzkaz nebo i kdyby chtěl předstírat, že je nábožensky motivován, potom by u činů zanechal příslušné indicie. Našli bychom náboženské symboly. Pravděpodobně kříže, možná i jiná znamení. Ale nebylo tam absolutně nic. Na žádném místě činu.“
Stadler otočil hlavu k oknu a zamyšleně hleděl do děště. Liz tušila, co se mu honí hlavou. Říká si, do jaké míry na ni může spoléhat. Právě na něm spočívá veškerá odpovědnost. I když se jeho šéf a státní zástupce pravidelně natřásají před fotoaparáty a kamerami, každodenní rozhodování většinou bývá na Stadlerovi. Když se rozhodne správně, jeho představení rádi sklidí vavříny. Ale když se zmýlí, pak je tím, koho předhodí veřejnosti.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji knihkupectví Knihcentrum. 

 Knihu si můžete pořídit v jejich e-shopu.