Recenze: Drakie - Návrat

Název: Drakie - Návrat

Autor: Sophie Jordan

Žánr: Fantasy, Young adult
Díl: Drakie #3
Počet stran: 260
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: CooBoo

Anotace: V druhém díle Drakie se Jacinda rozhodla vydat za svou matkou, kterou drakijský kmen vykázal z města. Předtím ale ještě chce zachránit Miriam, mladší Cassianovu sestru, z enkroské pevnosti, protože cítí určitou odpovědnost za to, co se jí stalo. S Jacindou chce opustit město i Tamra, která se jednou provždy utvrdila v tom, že o ni Cassian nestojí a nikdy stát nebude, obzvlášť poté, co uzavřel svazek s Jacindou. Záchrannou skupinu nakonec ale tvoří čtyři osoby: Jacinda, Tamra, Cassian a Will. Všichni, i když s výhradami, ve finále odsouhlasí nebezpečný plán, v rámci kterého se má Jacinda dostat do pevnosti jako zajatec, najít Miriam a pak se jen nechat zachránit zbývající trojicí. Cassian by ji totiž díky poutu, které mezi nimi vzniklo po uzavření svazku, měl bezpečně najít. Jenže jedna věc je plán a druhá věc je realita…

Recenze:
Miriam, mladší sestra Cassiana, byla unesena lovci a předána enkrosům, kteří na dračích potomcích provádí experimenty a výzkumy. Jacinda, která se za to cítí částečně zodpovědná, to tak ale odmítá nechat. Spolu s Willem, Cassianem a Tamrou se pouští na záchrannou výpravu, na jejímž konci se snad konečně všichni dočkají svých vysněných šťastných konců. Je ovšem možné, aby pouhý čtyřčlenný tým složený z (ještě) dětí vtrhl do střežené pevnosti, přemohl všechny enkrose a dostal se spolu s Miriam do bezpečí? Jacinda doufá, že ano. 

Přišla s troufalým plánem, aby Will využil svých loveckých konexí a odvezl Jacindu jako zajatkyni k enkrosům. Je to velmi nebezpečná, ale zároveň také i jediná možnost, která je napadla. Jacinda se tak dobrovolně pouští za lidmi, kterými byla od dětství strašena, a doufá, že za tu chvíli, kterou by měla uvnitř strávit, se jí nestane nic zlého. Díky tomu, že se stane vězenkyní, se totiž dostane do stejného místa jako Miriam a Cassian je bude moct díky jejich čerstvě uzavřenému partnerskému poutu snadno vystopovat a zachránit.

zdroj

Jak už to ale obvykle chodí, nic nejde přesně podle plánu. Byl opravdu dobrý nápad nechat se zavřít na místo, odkud se ještě žádný draki nevrátil? To ukáže až čas. A kromě záchranné mise se musí Jacinda vypořádat ještě s jedním problémem. Už od začátku je rozhodnutá žít s Willem, ale nezkomplikuje se jejich vztah teď, když je podle zvyků drakiů vlastně vdaná za Cassiana? Tento milostný trojúhelník ještě nikdy nebyl tak vyhrocený...

Pokud jste četli moje recenze k předchozím dvěma dílům, tak víte, že mě tato série nijak zvlášť neokouzlila. Doporučovala bych ji mnohem mladším čtenářům, protože ve svém věku sérii považuju pouze za slušný průměr. U poslední knihy tomu nebylo jinak, každopádně musím říct, že jsem s ní spokojená. Autorka píše stále stejným stylem, ani jsem nečekala, že by se trilogie najednou stala dospělejší a tím pádem pro mě i čtivější, ale rozhodně mě poslední díl bavil víc než ty předchozí.

Největší podíl na tom mělo bezpochyby umístění děje. Sophie Jordan se, díky bohu, se svými postavami už nevracela zpátky na střední školu a dokonce ani do kmene drakiů, ve kterém hlavní hrdinka strávila celý druhý díl. Tentokrát se čtenáři mohli pořádně podívat na zoubek tolikrát zmiňovaným a tajemným enkrosům. Díky tomu, že je autorka nenechala jen jako anonymní strašáky v pozadí, jak jsem to ze začátku čekala, a nakonec je čtenářům představila, si u mě lehce šplhla.

Co mě ovšem potěšilo nejvíc, byla Jacinda. Konečně jsem jí totiž dokázala přijít na chuť. V prvních dvou dílech mi nebyla moc sympatická a přála jsem si, aby byl příběh vyprávěn z pohledu někoho jiného, ale v tom třetím díle si mě konečně získala. Vím, že spoustu čtenářů nebylo spokojeno s jejím rozhodnutím v lásce, ale já naopak obdivuju to, že od začátku věděla, koho chce, a svůj názor neměnila. To je na rozdíl od jiných milostných trojúhelníků příjemná změna, protože většinou dívky přelétají od jednoho chlapce k druhému. Takže Jacinda má u mě jedno malé plus.

Úryvek:
„Vím, že tam jsi,“ nevzdávám se. „A taky vím, že jsi na mě naštvaná.“ Musím Miriam zachránit. Musím se s ní ale i usmířit. Od té doby, co se mezi mnou a Cassianem vytvořilo pouto, necítím k ní takovou… zášť. Vnímání Cassianových emocí, vědomí, jak moc má svou sestru rád, mě muselo ovlivnit.
„Já a naštvaná?“ Konečně zaslechnu její hlas. „Proč bych na tebe měla být naštvaná? Kvůli tobě mě jenom chytili lovci a zavřeli mě do týhle díry. Nic víc!“
Zhluboka se nadechnu. Odolám pokušení jí připomenout, že za to můžeme obě. Kdyby se za mnou bývala neplížila a nešpehovala mě! Ale nejsem tady proto, abych se s ní dohadovala. Musím Miriam přesvědčit, že jsem – že jsem na její straně.
„Miriam, tvůj brácha je tady.“
Ticho. Až po chvíli se ozve: „Cassian?“
„Jo.“
„Přišel mě zachránit?“
„Ano, přišel. Přišli jsme všichni. Tamra taky. Nechala jsem se zajmout, aby nás Cassian dokázal najít, až budou v pevnosti.“ Polknu. „Uzavřeli jsme spolu svazek. Okamžitě vycítí, kde jsem. Dostaneme tě odtud.“ O Willovi se radši nezmiňuju. Při vzpomínce na to, jak se mnou Miriam posledně odmítala utéct právě kvůli tomu, že se mnou byl Will, usoudím, že teď není na zmínky o něm ten správný čas.