Autor: John Flanagan
Žánr: Fantasy
Díl: Hraničářův učeň #7
Počet stran: 320
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Egmont
Anotace: Kde najde Will v rozvráceném severním lénu bojovníky, které potřebuje, aby dobyl zpět hrad ovládaný sirem Kerenem a jeho tlupou zločinců a osvobodil Alyss ze zajetí? Za hranicemi se navíc shromažďují klany divokých Skotiů a chystají vpád do Araluenského království. Čas se krátí. Willova odvaha a vynalézavost - a příjezd dávného přítele - jsou to jediné, co může zabránit hrozící invazi a zachránit Alyss před děsivým osudem.
Recenze:
Will s Alyss nadále zůstávají v severském lénu Norgate, kde se musejí vypořádat se zrádcem koruny Kerenem a hlavně s blížící se invazí nepřátel. Invaze odstartuje každým dnem a tak se Will zas a znovu ocitá přímo v ohnisku problému s nedostatkem času pro sehnání pomoci. Musí si poradit pouze se svým hraničářským výcvikem, vlastním instinktem a vším, co mu je v rozloženém severském lénu po ruce. Ať už je ale invaze jakkoliv blízko, pro Willa je nejdůležitější zachránit Alyss. Ta se bohužel stala Kerenovou vězenkyní a Will je připraven udělat cokoliv, aby svou nejstarší přítelkyni zachránil.
S nadaným léčitelem a skupinkou postižených lidí, kteří u něj žijí, se však hrad dobývá těžko. Hraničáři jsou sice zvyklí řešit problémy za pochodu a poradit si i s tím málem, co mají, ale ať už je Will schopný, jak chce, jako jediný člověk schopný bojovat Alyss opravdu nezachrání a invazi nezabrání. Ještěže byli Crowley s Haltem natolik prozíraví, aby do Nortgatu poslali Willova kamaráda a jednoho z nejschopnějších rytířů v Araluenu Horáce, aby tam svým přátelům kryl záda.
Ale buďme upřímní, ani spolu s Horácem není Will
schopný porazit desítky ozbrojenců za hradbami, ať už jsou jakkoliv schopní a
zkušení. Budou potřebovat vojáky a to opravdu rychle. Problém je ten, že
veškeré bojeschopné muže má ve svém držení Keren a v blízkém okolí se
nachází pouze vesničané bez vojenského výcviku. Kde má Will tak narychlo
sehnat ozbrojenou jednotku, aby opět dokázal, že hraničář si vskutku
poradí s čímkoliv?
Obléhání Macindawu navazuje na Čaroděje na severu přesně tam, kde předchozí díl skončil. Autorův původní scénář vystavění příběhu, kdy byla každá kniha zakončena a uzavřena sama o sobě, se již dávno změnil na příběhovou linku táhnoucí se dvěma díly. Tohle je přesně ten případ. Čaroděj na severu problémy v Norgatu odstartoval a Obléhání Macindawu je dořešilo. S tím já osobně nemám sebemenší problém, protože mám doma celou sérii, a tak mi otevřené konce nevadí, když se můžu v podstatě hned pustit do dalšího dílu. Ty, co ale sérii četli už před lety, když postupně vycházela, při představě toho čekání opravdu lituju.
Každopádně musím říct, že se mi Obléhání Macindawu líbilo o něco míň než šestý díl. Sice jsem byla ráda za příchod Horáce a prozkoumávání jeho silného přátelství s Willem teď, když už jsou oba dospělí, žijí každý v jiném koutě království a začínají řešit první milostné pletky, protože tihle dva jsou rozhodně skvělá dvojka, ale navzdory tomu mě bavil víc Čaroděj na severu, kdy byl Will na všechno sám a musel se spoléhat pouze na tu svoji chytrou hlavinku a vlastní zbraně. Willa mám opravdu moc ráda, takže mi vyhovuje víc, když můžu sledovat, jak veškeré problémy řeší na vlastní pěst. Krásně to ukazuje tu dlouhou cestu, jakou ušel od doby, kdy byl pouhým Haltovým učněm.
Kromě Horácovy přítomnosti jsem si i moc užívala tu Alyssinu. Alyss se na rozdíl od Horáce v sérii doteď pouze míhala, takže jsem byla opravdu ráda, že v této poslední dvojici dílů ze severního léna dostala větší roli. Kromě toho, že je to chytrá, mladá kurýrka, která je stejně jako hraničáři vycvičená k získávání a udržování tajemství, jsem si opravdu zamilovala její společné scény s Willem. Je báječné po sedmi dílech konečně vidět našeho hlavního hrdinu zamilovaného!
Will s Alyss nadále zůstávají v severském lénu Norgate, kde se musejí vypořádat se zrádcem koruny Kerenem a hlavně s blížící se invazí nepřátel. Invaze odstartuje každým dnem a tak se Will zas a znovu ocitá přímo v ohnisku problému s nedostatkem času pro sehnání pomoci. Musí si poradit pouze se svým hraničářským výcvikem, vlastním instinktem a vším, co mu je v rozloženém severském lénu po ruce. Ať už je ale invaze jakkoliv blízko, pro Willa je nejdůležitější zachránit Alyss. Ta se bohužel stala Kerenovou vězenkyní a Will je připraven udělat cokoliv, aby svou nejstarší přítelkyni zachránil.
S nadaným léčitelem a skupinkou postižených lidí, kteří u něj žijí, se však hrad dobývá těžko. Hraničáři jsou sice zvyklí řešit problémy za pochodu a poradit si i s tím málem, co mají, ale ať už je Will schopný, jak chce, jako jediný člověk schopný bojovat Alyss opravdu nezachrání a invazi nezabrání. Ještěže byli Crowley s Haltem natolik prozíraví, aby do Nortgatu poslali Willova kamaráda a jednoho z nejschopnějších rytířů v Araluenu Horáce, aby tam svým přátelům kryl záda.
 |
| zdroj |
Obléhání Macindawu navazuje na Čaroděje na severu přesně tam, kde předchozí díl skončil. Autorův původní scénář vystavění příběhu, kdy byla každá kniha zakončena a uzavřena sama o sobě, se již dávno změnil na příběhovou linku táhnoucí se dvěma díly. Tohle je přesně ten případ. Čaroděj na severu problémy v Norgatu odstartoval a Obléhání Macindawu je dořešilo. S tím já osobně nemám sebemenší problém, protože mám doma celou sérii, a tak mi otevřené konce nevadí, když se můžu v podstatě hned pustit do dalšího dílu. Ty, co ale sérii četli už před lety, když postupně vycházela, při představě toho čekání opravdu lituju.
Každopádně musím říct, že se mi Obléhání Macindawu líbilo o něco míň než šestý díl. Sice jsem byla ráda za příchod Horáce a prozkoumávání jeho silného přátelství s Willem teď, když už jsou oba dospělí, žijí každý v jiném koutě království a začínají řešit první milostné pletky, protože tihle dva jsou rozhodně skvělá dvojka, ale navzdory tomu mě bavil víc Čaroděj na severu, kdy byl Will na všechno sám a musel se spoléhat pouze na tu svoji chytrou hlavinku a vlastní zbraně. Willa mám opravdu moc ráda, takže mi vyhovuje víc, když můžu sledovat, jak veškeré problémy řeší na vlastní pěst. Krásně to ukazuje tu dlouhou cestu, jakou ušel od doby, kdy byl pouhým Haltovým učněm.
Kromě Horácovy přítomnosti jsem si i moc užívala tu Alyssinu. Alyss se na rozdíl od Horáce v sérii doteď pouze míhala, takže jsem byla opravdu ráda, že v této poslední dvojici dílů ze severního léna dostala větší roli. Kromě toho, že je to chytrá, mladá kurýrka, která je stejně jako hraničáři vycvičená k získávání a udržování tajemství, jsem si opravdu zamilovala její společné scény s Willem. Je báječné po sedmi dílech konečně vidět našeho hlavního hrdinu zamilovaného!
Úryvek:
Will pokrčil rameny. „Když chceš. Ale je to chytré zvíře. Pochybuju, že bude na takové obyčejné jméno slyšet.“
Horác na Willa úkosem pohlédl. Dlouholetý kamarád se tvářil velice sebejistě. Urostlý válečník náhle ostře hvízdl a zavolal: „Blekí! Stůj, holka!“
Fena okamžitě přestala pátrat po okolí a otočila se k němu, s jednou přední prackou zvednutou a hlavou zvědavě nachýlenou ke straně. Horác se vítězoslavně rozmáchl rukou směrem k Willovi. Will posměšně ohrnul nos.
„To nic nedokazuje!“ protestoval. „Slyšela hvízdnutí, to je všecko! Klidně bys mohl zavolat… Žemlovko a ona by se zastavila!“
„Žemlovka?“ opakoval Horác a tvářil se, že nevěří svým uším. „To je jméno, které navrhuješ ty? A to máš odvahu mít něco proti Blekí?“
„Chtěl jsem říct, že se zastavila, protože jsi zapískal,“ trval na svém Will. V minulosti podobné slovní potyčky s Horácem zpravidla vyhrával. Přítel se na něj teď usmíval protivně shovívavým způsobem.
Dojeli k čekající feně a Will koutkem úst ucedil: „Zrádkyně.“
Horác ho ale bohužel slyšel.
„Nu, oproti Žemlovce je to mírné zlepšení, že, Blekí?“ prohodil.
Will pokrčil rameny. „Když chceš. Ale je to chytré zvíře. Pochybuju, že bude na takové obyčejné jméno slyšet.“
Horác na Willa úkosem pohlédl. Dlouholetý kamarád se tvářil velice sebejistě. Urostlý válečník náhle ostře hvízdl a zavolal: „Blekí! Stůj, holka!“
Fena okamžitě přestala pátrat po okolí a otočila se k němu, s jednou přední prackou zvednutou a hlavou zvědavě nachýlenou ke straně. Horác se vítězoslavně rozmáchl rukou směrem k Willovi. Will posměšně ohrnul nos.
„To nic nedokazuje!“ protestoval. „Slyšela hvízdnutí, to je všecko! Klidně bys mohl zavolat… Žemlovko a ona by se zastavila!“
„Žemlovka?“ opakoval Horác a tvářil se, že nevěří svým uším. „To je jméno, které navrhuješ ty? A to máš odvahu mít něco proti Blekí?“
„Chtěl jsem říct, že se zastavila, protože jsi zapískal,“ trval na svém Will. V minulosti podobné slovní potyčky s Horácem zpravidla vyhrával. Přítel se na něj teď usmíval protivně shovívavým způsobem.
Dojeli k čekající feně a Will koutkem úst ucedil: „Zrádkyně.“
Horác ho ale bohužel slyšel.
„Nu, oproti Žemlovce je to mírné zlepšení, že, Blekí?“ prohodil.
Tento díl je jedním z mých nejoblíbenějších, doufám, že se mi v brzké době povede k HU opět vrátit :)
OdpovědětVymazatPro mě zase zatím jeden z těch slabších, ale i tak se mi moc líbil. :)
VymazatMůj milovaný hraničář, jak mě ta léta s ním chybí :). Tohle je skvělý díl, i když u mě vede asi nejvíc Výkupné za Eraka. Jsem zvědavá, co bdueř říkat an Krále Clonmelu, protože na ty mám velmi...specifický názor :D
OdpovědětVymazatPro mě je zase Výkupné za Eraka zatím bezkonkurenčeně nejslabší díl, je vtipné, jak se názory lidí liší. :D Za těch osm přečtených dílů se mi nejvíc líbila čtyřka - Nositelé dubového listu. :)
VymazatJá jsem hrdá na to, že jsem se dostala do polovinu pátého dílu :D
OdpovědětVymazatSérie tě nebaví? :O
Vymazat