Recenze: Hell Boys

Název: Hell boys

Autor: M. T. Mayar

Žánr: Romance pro ženy

Díl: HB #2

Počet stran: 288

Rok vydání: 2015

Nakladatelství: Fantom Print

Anotace: Osamělé ženy z Chicaga vědí, kam zavolat, když chtějí mužskou společnost. O jejich spokojenost se postarají pánové z Hell Boys, agentury, která bohatým dámám zajišťuje doprovod na společenské akce… i trochu víc. Jedním z „pekelných chlapců“ je i Ryan Christensen, sexy mizera, který si umí své zákaznice omotat kolem prstu. Když ale dojde k brutální vraždě jedné z jeho klientek, Ryan zjišťuje, že skutečné peklo teprve začíná. Netuší, komu se připletl do cesty, jisté je pouze jedno: jde mu o život… Líbil se vám Chris Raines, hrdina předchozího autorčina románu Hot Boys? Pak si jistě oblíbíte i „hellboye“ Ryana Christensena a jeho povedené kolegy. Erotikou, akcí, napětím a romantikou nabité Chicago leží nadosah, stačí se začíst…

Recenze:
Hell Boys je velmi lehce navazující díl na knihu Hot Boys (recenze zde). Určitě nebude žádný problém, když si přečtete pouze tuto knihu a Hot Boys vynecháte, ale to vám rozhodně nedoporučuju – Hot Boys je totiž skvělá kniha, která za přečtení stojí.

M. T. Majar se zas a znovu ponořila do mužské hlavy a psala z pohledu Ryana Christensena, muže, který se živí trochu netradiční profesí – je to totiž gigolo. Gigolo, který je poměrně spokojený se svým životem. Žije sám jen se svým praštěným psem v luxusním bytě, na kontě má opravdu krásný obnos peněz (protože jakožto gigolo patří k těm nejlepším a má přístup do vyšší třídy), a živí se tím, co ho baví. To až do té doby, kdy v pokoji najde svou zavražděnou klientku, která zemřela zrovna ve chvíli, kdy se Ryan sprchoval hned ve vedlejší místnosti. V tu ránu se stává hlavním podezřelým a je rozhodnutý tomu všemu přijít na kloub, aby zjistil, co se stalo, a očistil své jméno.

zdroj

Stejně jako Hot Boys, jsou tedy Hell Boys doprovázeni dávkou napětí, a pokud se vám to v předešlém díle líbilo, budete teď přímo nadšení, protože Ryan si té akce užije ještě víc než Chris. Já jsem byla pochopitelně nadmíru spokojená, protože akční scény přímo zbožňuju. A pokud jste se této sérii doteď vyhýbali kvůli tomu, že nemáte rádi erotické romány, věřte mi, že já taky ne a tuto sérii jsem si zamilovala. Kromě toho si autorka vší té erotiky nejspíš v předešlém díle užila dost a dost, protože v tomto případě bych Hell Boys do erotických románů snad i nezařadila – není to ani zdaleka „tak erotické“ jako právě Hot Boys. 

Hell Boys bych spíš zařadila mezi detektivky, i když je opravdu hned od začátku jasné, kdo je vrah, ale protože si tato kniha na detektivku nehraje a patří mezi ženské romány, vůbec mi to nevadilo. V detektivkách jsem samozřejmě mnohem radši, když vraha neuhodnu, ale tohle detektivka v pravém slova smyslu není, takže jsem s tím neměla sebemenší problém.

Dlouho jsem přemýšlela, jaký díl se mi líbil víc, protože i když na sebe lehce navazují, každý z nich stojí venku jako samostatná kniha. Koukala jsem, že jsem Hot Boys poctila pěti hvězdičkami, protože ve chvíli, kdy jsem knihu dočetla, jsem z ní byla opravdu maximálně nadšená – hlavně proto, jak dokázela ženská spisovatelka vykreslit mužskémyšlenky. Nevím, jestli bych teď s odstupem času hodnotila stejně – pravděpodobně ne, protože se mi Hell Boys nejspíš přeci jenom líbili víc, ale na pět hvězdiček to u mě nemá. Proto jsem se rozhodla jednu srazit. To ovšem nemění nic na tom, že jsem si příběh opravdu moc užila a budu doufat, že M. T. Majar napíše ještě nějaký díl, který by se řadil do její „HB“ série.

Úryvek:

Byl to jeden z těch okamžiků, kdy se zastaví čas, vzduch ustrne a vám se hrůzou ztopoří chloupky na zátylku, kdy vám zamává vlastní mozek, tělo změkne a rozpustíte se na podlahu. Přesně to jsem udělal. Sesunul jsem se jako barák při demolici a zíral před sebe.
Dominantou tohohle pokoje byla obrovská vysoká postel s polstrovaným čelem vyrobeným z bílý kůže. Ne koženka, opravdová kvalitní kůže.
Sledoval jsem souhvězdí z rudejch kapek, doslova svítících proti bílýmu podkladu. Další souhvězdí, spíš krvavá mléčná dráha, se nacházela hned vedle a táhla se dolů, kde splývala s barvou luxusního povlečení. Přikrývka se válela na zemi a na stříbřitě šedým prostěradle byla Catherine.
Ležela na zádech a hlava jí visela dolů přes okraj. Z dlouhý rozšklebený rány na krku tekla hustá krev a razila si rudý cestičky dolů přes obličej. V životě jsem neviděl tolik krve. Zdálo se mi, že je všude, jako bych měl na očích brejle s červeným sklem.
Vlasy měla nasáklý, vypadaly jako namočený a ty hustý prameny sahaly skoro k podlaze. Krev z nich kapala do vláken koberce, kde vytvářela pomalu se zvětšující flek. Na tom dokonalým povrchu to vypadalo jako mokvající vřed.

oficiální stránky M. T. Majar: klik

facebook M. T. Majar: klik