29. července 2015

Název: Armagedon ve slevě
Žánr: Urban fantasy
Díl: InCryptid #1
Počet stran: 240
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Fantom Print

Anotace: O příslušnících rodiny Priceových by se dalo říct mnohé, rozhodně ale ne to, že jsou obyčejní. Již celé generace studují monstra tohoto světa, takzvané kryptidy, a snaží se mezi nimi a nic netušící lidskou populací zachovávat mír a rovnováhu. Verity Priceová ví, jakou zodpovědnost s sebou rodinné řemeslo nese, přesto by se však místo nahánění strašidel, ghúlů a démonů věnovala raději tancování. Proto se také přestěhovala do New Yorku, aby si mohla splnit sen a dosáhnout kariéry v profesionálním tanci dřív, než se bude muset nadobro ponořit do profese kryptozooložky a samozvané ochránkyně kryptidů. Možná by se jí to i podařilo, kdyby se zároveň nemusela potýkat s kolonií mluvících myší, geniální telepatickou sestřenkou, ohnivzdornými modelkami a profesionálním zabijákem, kterého do New Yorku vyslala Úmluva svatého Jiří, organizace, která její rodinu pronásleduje desítky let. A aby toho nebylo málo, místní kryptidi se začnou podezřele ztrácet, v kanálech se prohánějí zmutovaní lidoještěři a kolují zvěsti o tom, že v podzemí spí drak. Na tohle léto Verity nejspíš nikdy nezapomene…


Recenze napsána pro knihkupectví Fantasya, kde si ji taky můžete přečíst.


Úryvek:
„Že já blbec přestala s gymnastikou,“ zamručela jsem, začala jsem se opět rozhoupávat sem a tam a snažila se nabrat dostatečnou setrvačnost, která by mi umožnila chytit se lana. Na třetí zhoupnutí se mi povedlo na něj dosáhnout. Okamžitě jsem se pustila, protože štiplavý sliz, kterým bylo pomazané, mi popálil dlaně a prsty. Hlasitě jsem zaklela a padla po zádech dolů, ale délka lana mě zase hned se škubnutím zastavila. To trhnutí jsem cítila až ve stehně, z kotníku vystřelovala bolest.
Alespoň jsem tentokrát neomdlela.
Lano se pořád houpalo i poté, co jsem mu k tomu přestala dopomáhat, a klátilo se mnou pohybem jako stvořeným pro závrať. Otřela jsem si ruce o pracovní sukni a pak je zabořila do vlasů. Dopřávala jsem si luxus nadávat dlouho a s gustem, zatímco jsem čekala, až mi v kotníku přestane škubat bolestí a štípání dlaní pomine. Poškození už nezabráním, ale aspoň by se bolest mohla zmírnit do nějaké přijatelné podoby, než se zase pustím do pokusů o vyproštění. Zakroutila jsem prsty u nohou. Zdálo se, že nemám nic zlomeného. Chabá útěcha, ale když vězím v pytláckém oku, musím se spokojit s málem.



Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This



10 komentářů:

  1. Tahle kniha mě moc neupoutala :). Ale věřím, že nemusí být špatná :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Špatná určitě není, líbila se mi, ale šálkem každého holt nebude :)

      Vymazat
  2. Skvělá recenze :) Knížka mě zaujala, protože byla jako příloha k Pevnosti a i anotace zní docela dobře :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) Tak pokud jsi na urban fantasy, tak se ti bude knížka určitě líbit ;)

      Vymazat

Máš-li něco na srdci či na jazyku, střílej. Za každý komentář budu vděčná, beru i kritiku ;)