Recenze: Percy Jackson - Prokletí Titánů

Název: Percy Jackson - Prokletí Titánů

Autor: Rick Riordan

Žánr: Fantasy, Young adult
Díl: Percy Jackson #3
Počet stran: 336
Rok vydání: 2010
Nakladatelství: Fragment

Anotace: Že mám moc po svém otci, bohu moří Poseidonovi, už víš... Že patřím do Tábora polokrevných, už taky víš... Ale na spoustu otázek neznám odpovědi ani já. Kam se poděla bohyně Artemis? Jaké nebezpečné a záhadné příšeře byla na stopě? Mám na sebe vzít děsivé Titánovo prokletí, kterým by se naplnilo proroctví Orákula? Jsem Percy Jackson a vydávám se se svými přáteli z Tábora polokrevných na další výpravu do mytologického světa. Vezmeme tě s sebou, chceš?

Recenze:

A mám tu recenzi na již třetí díl Percyho Jacksona. Na jednu stranu se nemůžu dočkat, až tuhle vynikající sérii přečtu a dozvím se, jak to všechno dopadne, ale zase na tu stranu druhou mi je líto, že budu mít za chvíli dočteno a žádný další Percy už mě čekat nebude, takže se mi neustále střídají dny, kdy čtu několik hodin bez přestávky a pak zase dny, kdy si přečtu pár stránek a knížku odložím, abych si ji trochu šetřila. Jsem trochu roztříštěná osobnost :D

zdroj

Teď už ale k Prokletí Titánů. Film natočený nebyl, takže jsem tentokrát neměla žádnou představu, kam mě autor zavede. Bylo mi jasné, že do problémů, protože to by nebyl Percy, aby na každé stránce neměl nějaký průser, ale co se konkrétně bude dít, jsem netušila. Rick opět hned na začátku rozvedl hlavní dějovou linku, kterou na posledních stránkách dovedl do zdárného konce, ale jako obvykle ji doplnil několika vedlejšími situacemi a dobrodružstvími. Když se takhle zpětně ohlížím, nechápu, jak to dělá, že vždycky do jedné knihy nacpe tolik věcí a mně to nepřipadá přehnané. Vždycky je to zkrátka tak akorát. 

V Moři nestvůr mi chyběla přítomnost Grovera, který tam byl v podstatě až na konci, ale krásně mi ho nahradil Tyson. Tady měl Tyson jen kratičkou scénu, což mě trochu mrzelo, ale zase jsem měla zpátky Grovera. Co mi ovšem vadilo, byla zase pro změnu absence Annabeth, která se dostala v podstatě do stejné situace jako Grover v minulém díle. Annabeth mám hodně ráda, takže mi tam v průběhu děje dost chyběla. 

zdroj

Tentokrát jsem se nenechala uchlácholit její náhradou v podobě Thalie, protože té jsem na chuť nijak zvlášť nepřišla. Mám ji ráda, to ano, ale na úroveň Annabeth v mých očích rozhodně nevystoupala.

Rick do třetího dílu zakomponoval i několik nových postav, se kterými jsme se nikdy předtím nesetkali. Normálně nemám ráda, když se do příběhu najednou přidá takové obrovské množství nových lidí, ale zrovna tady mi to vůbec nevadilo. Na začátku mi byly Lovkyně v čele se Zoe docela nesympatické, ale to se postupem času změnilo a já je začala mít ráda. A taky se mi konečně splnilo moje přání a já dostala setkání s dalšími Bohy. Doteď se Percy vlastně viděl jen s Poseidonem, Hádem, Áresem a na chvilku i s Diem. Tentokrát mi byla dána šance poznat i Athénu, ale hlavně dvojčata Artemis a Apollóna, které jsem si moc oblíbila. Hlavně Apollón je perfektní!

Třetí díl mi v konečném výsledku přišel trošičku slabší než předchozí dva díly, ale pořád jsem z něho pořádně nadšená. Věřím, že ten mírný pokles byl způsoben pouze absencí Annabeth, protože na akční scény nebo vývoj děje si rozhodně nemůžu stěžovat. A protože v dalších dílech už bude Annabeth stejně jako dřív, upřímně doufám, že se mi další díly budou zase líbit na jedničku. 

Úryvek:

Artemis nás ujistila, že začíná svítat, ale sám bych tomu nevěřil. Bylo chladněji a temněji a sněžilo víc než předtím. Okna Westoveru nahoře na kopci byla úplně temná. Uvažoval jsem, jestli si učitelé vůbec všimli, že se sourozenci di Angelovi a doktor Thorn ztratili. Nechtěl bych být u toho, až to zjistí. Při mém štěstí si paní Psyrightová vybaví jenom jediné jméno – „Percy Jackson“ – a pak vypukne celostátní pátrání… jako obyčejně. 
Lovkyně sbalily tábor tak rychle, jako ho vybudovaly. Stál jsem a klepal se zimou ve sněhu (na rozdíl od Lovkyň, které ani trochu nevypadaly, že by jim bylo nepříjemně) a Artemis hleděla na východ, jako by na něco čekala. Bianca seděla stranou a mluvila s Nikem. Z jeho posmutnělé tváře jsem soudil, že mu vysvětluje svoje rozhodnutí přidat se k Lovu. Nemohl jsem si pomoct, připadalo mi, že je to od ní  sobecké takhle opustit bráchu.
 

 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment. Moc si toho vážím!