Recenze: Dotek vetřelce

Název: Dotek vetřelce

Autor: Gini Koch

Žánr: Sci-fi
Díl: Katherine "Kitty" Katt #1
Počet stran: 320
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Fantom Print

Anotace: Katherine „Kitty“ Kattová je zrovna na cestě do práce a to poslední, co čeká, je až příliš blízké setkání s mimozemšťanem. Přesněji s rozčileným chlapem, který se jí přímo před očima promění v okřídlené monstrum jako z béčkového hororu a začne likvidovat všechny v okolí. Ze zpětného pohledu by asi bylo lepší vzít nohy na ramena. Místo toho se Kitty, obchodní manažerka ozbrojená jen kabelkou a opravdu kvalitním plnicím perem, rozhodne agresivního emzáka zastavit. Do toho se uprostřed řevu a všeobecného chaosu najednou objeví hezoun v obleku od Armaniho, představí se jako Jeff Martini z blíže neurčené (a podle všeho tajné) agentury a trvá na tom, že si Kitty musí promluvit s jeho šéfem. Aniž to Kitty tuší, právě začíná její život mezi mimozemšťany – kteří jsou ale zatraceně sexy…

Recenze napsána pro knihkupectví Fantasya, kde si ji taky můžete přečíst.

Úryvek:

„Ty myslíš, že už v sobě parazita mám?“ Slyšela jsem, jak se můj hlas změnil ve vyděšený pískot. Matini začal víc masírovat můj krk. Pomohlo to. Trochu.

„Ne,“ řekl Gower ujišťujícím tónem. „Víme, že jsi to pořád ty. Věř mi.“

„Kdybys byla infikovaná, nemohli bychom se tě dotknout,“ dodal Martini.

Přemýšlela jsem o tom, jak on a Christopher reagovali na dotek Yatesova obrázku. „Proč ne?“

„Je to něco v naší fyzické stavbě,“ odvětil White. „Nedokázali jsme to dosud rozluštit, i když na tom náš tým pracuje.“

„Řekněte jim, ať se zaměří na to, co je jiné, opravdu jiné na genech Centaurijců a pozemšťanů. Protože když mě Mefistofeles zvedl, nereagovala jsem vůbec tak jako vy, když jste sáhli na tu fotku.“

„Co jsi cítila?“ zeptala se matka tiše.

Snažila jsem se vrátit v myšlenkách. „Nebyla jsem vystrašená,“ řekla jsem nakonec. „Zlobila jsem se. Když mě zvedl, naštval mě ještě víc. A já se ani chvíli nebála, ani když jsem myslela, že mě chce sežrat.“

„Je to vztek,“ řekl Reader okamžitě. „Lidský vztek má větší kapacitu než Centaurijců. Ne že by se neuměli rozčílit,“ zakřenil se na Paula, který se zasmál, „ale nedosahují naší úrovně.“