Recenze: Ostrov strachu

Název: Ostrov strachu

Autor: R. L. Stine

Žánr: Horor, Young adult
Díl: Návrat do Ulice strachu #1
Počet stran: 240
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Baronet

Anotace: Rachel Martinovou přátelé varovali, ať na narozeninovou párty Brendana Feara, která se koná v letním sídle jeho rodiny na tajemném ostrově, nechodí. Jenže Rachel je do Brendana zakoukaná a má radost z toho, že ji pozval. Oslavenec má na večírek v plánu spoustu her. Ovšem jednu hru neplánoval nikdo – hru na vraždu. Jak hosté jeden po druhém umírají, Rachel si s hrůzou uvědomuje, že jsou spolu s dalšími studenty na malém ostrově v pasti s někým, kdo je zřejmě chce všechny zabít. Jak z té smrtící hry uniknout? Rachel neví, komu může věřit. Na ostrově Strach nic není takové, jak se zdá… R. L. Stine se tímto románem opět vrací do Shadyside, města nočních můr, stínů a nefalšované hrůzy, a ke světoznámé sérii Ulice strachu, která započala jeho kariéru spisovatele hororů pro mládež.

Recenze napsána pro knihkupectví Fantasya, kde si ji taky můžete přečíst.

Úryvek:

Brendan mlčel.

Vzápětí začali mluvit všichni najednou. Ozývaly se napjaté a tlumené hlasy. Uvědomila jsem si, že lapám po dechu. Temnota se najednou zdála hustá, jako by přese mě někdo přehodil černou vlněnou deku.

„Hej!“

Světla na chodbě se rozsvítila. Překvapeně jsem do náhlého jasného světla zamrkala a protřela si oči, dychtivá, aby si co nejdřív na změnu přivykly. S Erikem jsme si plácli. Pár lidí zajásalo. Všichni najednou začali mluvit. Taková úleva, že zase vidíme.

„Možná to teda byl jen výpadek generátoru,“ poznamenal Brendanův bratranec Morgan.

Brendan znovu otevřel skříňku, v níž měly být baterky, jako by teď mohl mít větší šanci je najít. „Ne,“ vydechl a zavrtěl hlavou. „Ne. Nebyl to výpadek proudu. Ten vrah si s námi pohrává. Vím to.“

Po jeho slovech mi přeběhl mráz po zádech a ztuhly mi svaly. Toužila jsem utéct. Vypadnout odsud, utíkat a nezastavit se, dokud bych nebyla někde v bezpečí.

Jenže jsme tu všichni stáli a mrkali do světla, jakoby paralyzovaní. Oči jsme upírali na Brendana, čekali jsme na nějaký signál nebo rozhodnutí.