Recenze: Tanečník

Název: Tanečník

Autor: Jeffery Deaver

Žánr: Thriller, Detektivka
Díl: Lincoln Rhyme #2
Počet stran: 401
Rok vydání: 1999
Nakladatelství: Domino

Anotace: Hlavními hrdiny románu Tanečník, který je volným pokračováním strhujícího thrilleru Sběratel kostí, jsou geniální kriminalista Lincoln Rhyme, upoutaný po úrazu trvale na lůžko, a krásná ambiciózní policistka Amélie Sachsová, Rhymova „prodloužená ruka", která za něj vykonává práci v terénu.
Rhymovým protivníkem se tentokráte nestává duševně vyšinutý pachatel, nýbrž prvotřídní profesionální zabiják, přezdívaný Tanečník. Jeho úkolem je zlikvidovat během pětačtyřiceti hodin nepohodlné svědky v případu vlivného obchodníka se zbraněmi. Mezi Rhymem a Tanečníkem se na dálku rozputává nelítostná psychologická válka, která se neobejde bez těžkých ztrát na životech. Rhyme má psychicky navrch, ale opakovaně naráží na nepřekonatelnou bariéru svého fyzického těla. Tanečník musí čelit geniální protivníkovi a celému policejnímu aparátu, ale využívá slabosti ostatních lidí a umění splynout s prostředím. 

Recenze:

Po přečtení Sběratele kostí jsem se šíleně těšila, až se pustím do dalších dílů o geniálním Lincolnu Rhymovi a musím říct, že jsem v žádném případě nebyla zklamaná. Pro velké množství spisovatelů je těžké dostát u pokračování příběhu stejné kvality jako u prvního dílu, ale Jefferymu Deaverovi se to povedlo. Kdybych si měla vybrat, který z těchto dvou dílů se mi líbil víc, nezvládla bych to. Opravdu netuším, protože Tanečník si od Sběratele nenechal nic líbit a dokázal, že je mu vyrovnaným protivníkem. 

Tentokrát Rhyme se svou parťačkou Sachsovou nestáli proti cvokovi patřícímu na psychiatrii, kterým Sběratel kostí bezpochyby byl, ale museli čelit extrémně vychytralému nájemnému zabijákovi, který to má v hlavě moc dobře srovnané – a nejenom to, on to tam má přímo ukázkové, protože je nesmírně inteligentní a vychytralý stejně jako Rhyme. Po celou dobu spolu tyto dva vynalézavé mozky hrály hru na kočku a myš, během níž se jejich role neustále měnily. Jednou byl překvapený a obehraný Lincoln, podruhé zase vrah. Na konci knihy byla jejich taneční sestava samotným Tanečníkem přirovnána k šachové partii, s čímž naprosto souhlasím. 

Tanečník mě opět dokázat naprosto pohltit a já s lačností otáčela na další a další stránky, abych byla znovu a znovu ohromená. Jeffery knihu opět prošpikoval zvraty, které se objevovaly na každém rohu, a já musela neustále šokovaně kulit oči, protože jsem téměř žádnou z těch lstí neviděla přicházet. 

Byla jsem přesvědčená, že po Sběrateli kostí mě Jeffery už tolik nedostane a já budu spoustu věcí předvídat předem, ale nestalo se tak. Styl psaní je to sice pořád stejný a ani vzorec, podle kterého byla kniha napsaná, zůstal neobměněný, ale i tak to Deaver – „mistr překvápek“ – znovu dokázal a naprosto mě šokoval. 

Na začátku knihy jsem byla přesvědčená, že tentokrát moc dobře vím, na čem jsem, protože to tak skutečně vypadalo, ale nakonec nic nebylo tak, jak se zpočátku zdálo. Můj táta, který knihy od Deavera čte už několik let, mi říkal, že na vrahovu identitu nepřijdu nikdy dřív než Lincoln, protože je to pokaždé někdo, koho bych ani za mák nepodezírala. Po dočtení Tanečníka mu musím dát za pravdu, protože to, co stalo, jsem opravdu neočekávala. 

V žádném případě se ale nevzdávám. Série o Lincolnu Rhymovi má v momentální době jedenáct dílů a já pevně věřím, že alespoň v jedné knize dokážu Jefferyho odhadnout. Občas mi připadá, že s ním hraju stejnou hru na kočku a myš jako Lincoln s Tanečníkem, ale bohužel jsem nucena přiznat, že má nade mnou Jeffery pořádně navrch. Ani bych si nedivila, kdyby ze mě za chvíli udělal naprosto paranoidního blázna, který bude v knize podezírat úplně každého včetně Lincolna samotného. 

Celá kniha je stejně jako v prvním díle protkána spoustou odborných výrazů a popisy nejmodernějších kriminalistických postupů a také detailním líčením pilotování letadel, protože všichni svědci, které dostal Tanečník za úkol zabít, jsou právě piloti. Opravdu žasnu, kam na všechny tyto informace Jeffery chodí, protože podle jeho životopisu byl před dráhou spisovatele právníkem a ne žádným vědcem, který by se díky jeho znalostem nabízel. 

Tanečník je opravdu vynikající a nepředvídatelná detektivka a já se už nemůžu dočkat, až vezmu do ruky třetí díl a započnu novou válku s Jefferym, během níž ovšem musím bojovat i sama se sebou, abych stránkami nelistovala napřed a nezjistila si vrahovu identitu předem. Naštěstí se mi zatím daří odolávat, protože s vědomím, kdo je vrah, bych měla celou knihu zkaženou.

Úryvek:

Náhle si uvědomil, že Sellitto se ho na něco zeptal. Zvedl hlavu.

„Ptám se," opakoval detektiv, „jestli máme začít s evakuací lidí v okolí stanice. Radši začněme hned teď než až těsně před možným útokem."

Rhyme se dlouze zadíval na namodralý stvol vlákna na obrazovce před sebou a pak rezolutně prohlásil: „Ano. Všichni musí pryč. Vykliďte budovy kolem stanice. Řekněme... čtyři vchody na každou stranu a taky přes ulici."

„Tolik?" zeptal se Sellitto a chabě se usmál. „Myslíš, že je to opravdu nutné?"

Rhyme se na detektiva podíval a řekl: „Ne, rozmyslel jsem si to. Vykliďte celou ulici. Musíme evakuovat celou ulici. Naprodleně. A pošli sem Haumanna s Dellrayem. Je mi jedno, kde teď jsou. Chci je mít tady."