Zobrazují se příspěvky se štítkemOblíbenci. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemOblíbenci. Zobrazit všechny příspěvky

28. února 2015

sobota, února 28, 2015
2 komentáře štítky
Moje představa Chloe: Mila Kunis
Jméno: Chloe Mills  
Z knih: Božský bastard, Božský cizinec, Božský hráč 
Z knižní série: Božský  
Titul: Studentka obchodní administrativy

Chloe Millsová, hlavní hrdinka knihy Božský bastard a vedlejší postava následujících románů Božský cizinec a Božský hráč. Tuhle holku jsem si zamilovala hned v její první scéně, protože to ani jinak nešlo. Je chytrá jako opice, nesmírně inteligentní, drzá a rozhodně se nebojí říct, co má zrovna na jazyku. A to i přesto, že to, co vyslovuje, je časté štěkání na jejího nesnesitelného šéfa Bennetta Ryana, které by ji mohlo stát její vysněnou praxi v Ryanově firmě, která ji po ukončení studií vystřelí do výšin, že Chloe nebude mít s nalezením skvěle placené práce problém. 
Hodně jsem Chloe při čtení obdivovala, když jsem si uvědomila, že je sice praktikantka neskutečně otravného šéfa, ale že je to praxe, o kterou stojí desítky dalších zájemců. Nemohla jsem proto uvěřit, že mu klidně do očí řekne, že je hajzl, když by ji to mohlo snadno stát práci. Ona je ovšem natolik dobrá, že moc dobře ví, že by sehnala praxi i kdekoliv jinde. Ani jedna praxe by sice nebyla takhle lukrativní a s takovými výbornými referencemi, ale pro její chytrost a pracovitost by ji vzali (téměř) kdekoliv.
Ještě víc jsem si ji ale oblíbila, když dokázala Benetta změnit. On, nenapravitelný sukničkář a neustále ječící ironický šéf, kterému se téměř každý firemní zaměstnanec raději vyhýbá obloukem, aby nedostal vyhubováno za nic, se díky Chloe stal chřadnoucí troskou, která Chloe ke svému životu vyloženě potřebuje.
Když jsem zjistila, že se Chloe bude objevovat i v následujícíh dvou dílech, i když už nebudou o ní ani Ryanovi, skákala jsem štěstím do vzduchu, protože jsem si ty dvě ostatní hlavní představitelky rozhodně neoblíbila tolik jako právě Chloe. Sára z Cizince byla sice taky fajn, ale Chloe se za mě rozhodně nevyrovná. A o Hanně z Hráče ani nemluvím, protože tu jsem nesnášela a na chuť jí nepřišla za celou knihu. 
 
„Omlouvám se, pane Ryane. Chápu, jaké břemeno jsem na vás naložila tím, že jsem vás donutila obsluhovat fax a zvedat telefon. Jak už jsem se zmínila, víckrát se to nestane.“

 „Zhluboka dýchej, Chloe. On dokáže vycítit strach.“

„,Zpoždění´ bylo slovo, které se v Debiloidním slovníku Bennetta Ryana nenacházelo. Podobně jako srdce, laskavost, soucit, pauza na oběd a děkuji.“


Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This



20. února 2015

pátek, února 20, 2015
6 komentářů štítky
Autorčina představa Roberta: Joe Manganiello
Jméno: Robert Bavetta
Z knih: Nebezpečná láska, Nepřítel mého nepřítele, Zakázaná přitažlivost
Z knižní série: Bavettovi
Titul: Mafián

Robert Bavetta, mafián vytvořený pod rukama české autorky Kateřiny Petrusové. Už jenom fakt, že je dítětem Katky, slibuje, že si ho zamilujete. Já byla jasná ještě předtím, než jsem se začetla do Nebezpečné lásky, kde se Robert poprvé objevuje. 
V prvním díle nedostal moc prostoru, aby se projevil, takže zůstával po celý čas naprosto tajemný a já vůbec netušila, co od něj mám čekat. Byla jsem stejně rozpolcená jako hlavní hrdinka Paige, která ho chvílemi obdivovala a v těch druhých chvílích se ho bála. Zkrátka jsem nikdy nevěděla, co Robert udělá a jaký krok provede dál. Až na konci knížky se stoprocentně ukázalo, na čí straně stojí, i když se to dalo tušit už tak od poloviny příběhu. 
Zamilovala jsem si Robertův vztah s jeho mladším bratrem Michaelem. V knížkách se perfektní sourozenecké vztahy objevují dost často, ale tihle dva mezi sebou měli opravdu neobyčejné pouto, až jsem se z toho roztékala. Scény, ve kterých byli bratři pohromadě, jsem četla strašně ráda.
Když jsem se dověděla, že Katce vydají i druhý díl, který bude tentokrát právě o Robertovi, skákala jsem nadšením do vzduchu, protože jsem si Roberta oblíbila dokonce i víc než Michaela. Sice kvůli tomu z Roberta spadl ten tajemný opar, ale to mi vůbec nevadilo. V prvním díle se mi líbilo, jak jsem o něm vlastně nic nevěděla, ale jeho zjevení na světle a možnost nahlédnout do jeho myšlenek, se mi líbila ještě víc. Protože se ukázalo, že Robert vůbec není po krvi žíznící mafián, ale pouze životem unavený a znuděný chlap, co potřebuje do života nový impuls. A ten se mu taky podařilo najít. 
Roberta Bavettu vážně miluju a kdybych mohla, hned bych si ho vzala s sebou domů!

„Dráždíš hada bosou nohou.“

„Co je s těma Vánocema? Už jako jo?“

„Chceš utahat, Joan?“

Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This