Recenze: Hořící most

Název: Hořící most
Autor: John Flanagan 
Žánr: Fantasy 
Díl: Hraničářův učeň #2
Počet stran: 264
Rok vydání: 2014 
Nakladatelství: Egmont 

Anotace: Araluenské království se chystá na válku proti Morgarathovi a Will s Horácem doprovázejí Gilana s poselstvím do sousední Celtiky. Celtické vesnice a doly jsou však opuštěné. Tři poslové zjistí, proč tomu tak je, až když objeví hladovou a vyčerpanou dívku Evanlyn: Morgarath poslal své odporné stvůry, aby obyvatele Celtiky zotročily. Zatímco Gilan rychle ujíždí zpátky do Araluenu, aby podal zprávu králi, Will s Horácem odhalí pravou příčinu Morgarathova jednání. Chystá se překvapivý útok ze tří stran a Araluenu hrozí neodvratná porážka – pokud naši dva přátelé něco nepodniknou.

Recenze:

Will po prokázání velké odvahy dostal na konci prvního dílu možnost splnit si svůj dávný sen – sám baron a bojový mistr mu za odměnu nabídli, aby přešel do učení bojové školy. I přesto, že to bylo právě to, po čem Will odjakživa toužil, však odmítl. Will je totiž hraničář! I když to zpočátku vůbec nečekal, nakonec se do svých hraničářských povinností zamiloval a jeho mrzutý učitel Halt se pro něj velmi rychle stal náhradním otcem. Tentokrát ale na Willa čeká od učení krátká pauza.

Blíží se druhá válka s Morgarathem a král spolu se všemi barony připravují vojsko k pohybu. Mladý hraničář Gilan, bývalý Haltův učeň, proto odjíždí s důležitým poselstvím dovolávajícím se spojenectví do sousedního království Celtika, a Will spolu se svým kamarádem a učněm z bojové školy Horácem ho mají doprovázet. Pro oba kluky půjde o cennou zkušenost a Gilana alespoň nebude muset doprovázet nikdo z bojovníků, kteří jsou teď potřeba více než kdy jindy, a nemůžou si dovolit zdržovat se nějakými zahraničními cestami. Návštěva Celtiky ovšem nedopadne přesně podle představ…

zdroj

Všechny celtické vesnice jsou do posledního živáčka prázdné a opuštěné a všechno nasvědčuje tomu, že jejich obyvatelé před někým nebo něčím narychlo prchli. Když naši tři poslové objeví hladovou dívku, která jim poví o Morgarathově armádě, jež se nepozorovaně dostala do země a celtické obyvatelstvo zotročila, musejí jednat. Gilan svou družinu okamžitě opouští, aby co nejdříve podal zprávu králi, a tíha velení přechází na ramena Willa. Cestou zpátky do Araluenu se ovšem Willovi s Horácem podaří zjistit přesnou příčinu Morgarathova jednání, díky čemuž se dozví o připravované smrtelné pasti pro araluenské vojsko. A protože rapidně dochází čas, je pouze na této trojici dětí, aby udělala vše, co je v jejích silách, aby Morgarathovy plány překazila. 

Hořící most se drží stejného stylu jako první díl série – Rozvaliny Gorlanu. Je to psáno velmi jednoduše, takže se do knihy s chutí mohou pustit i děti, ale zároveň tak zatraceně čtivě a dobrodružně, že ji nebudou chtít odložit ani dospělí. Navíc se u série zaručeně zasmějete. Halt s Gilanem mají takový ten parádní sarkastický humor, kterým si musí získat snad každého čtenáře, a Will všechny rozesměje svou dětskou zvědavostí, kvůli které může div prasknout, když se před ním tají odpovědi.

Z prvního dílu jsem byla hodně nadšená, ale to je ještě nic v porovnání s dílem druhým. Hořící most si mě získal ještě víc. Možná to bylo tím, že se hned od začátku něco dělo a nemusela jsem si nejprve projít první polovinou knihy, ve které se Will teprve učil všem hraničářským dovednostem. Sice jsem v recenzi na první díl psala, že mě to učení moc bavilo a vůbec mě nerušilo, ale akci určitě dám kdykoliv přednost.

Jediné, co mě na tomto díle mrzelo, byla krátká přítomnost Halta. Vzhledem k tomu, že se série točí hlavně kolem Willa, který v tomto díle zamířil do Celtiky, zatímco jeho učitel zůstal v Araluenu, je zcela logické, že v knize bylo Halta tentokrát málo, ale to nemění nic na tom, že se mi po něm stýskalo. Po něm samotném, ale i po jeho společných scénách s Willem, u kterých se vždycky bavím nejvíc. Ovšem i přesto jsem z toho dílu opravdu nadšená, protože Gilan Halta velmi zdatně zastupoval, a na další se už moc těším!

Úryvek:

Otevřely se dveře zadního pokoje a do malé obývací místnosti vešel Will. Oblečení si ve spěchu natáhl přes noční košili a vlasy měl ještě rozcuchané spánkem.
„Dobrý večer, Gilane,“ pozdravil, jako by se nechumelilo. „Proč jsi tady?“
Gilan se bezmála zoufale podíval z jednoho na druhého. „Copak to nikoho nepřekvapí, když se objevím uprostřed noci?“ vyslovil otázku, i když nečekal, že mu někdo odpoví. Halt něco kutil u kamen a sehnul hlavu, aby skryl úsměv. Před pár minutami, když se kůň přiblížil k domu, slyšel Willa, jak se žene k oknu. Učeň nepochybně potají vyslechl, co si s Gilanem povídají, a nejspíš se teď usilovně snaží svým vlastním způsobem předstírat lhostejnost ke Gilanovu nenadálému příjezdu. Jenže Halt znal Willa natolik dobře, že si byl jistý, že chlapec hoří zvědavostí, proč se Gilan tak znenadání objevil. Rozhodl se, že ho donutí přiznat barvu.
„Je pozdě, Wille,“ prohlásil. „Měl by ses vrátit do postele. Zítra máme spoustu práce.“
Willův nenucený výraz se okamžitě změnil ve zničený. Učitelova poznámka znamenala rozkaz. Veškerá předstíraná lhostejnost ihned vzala za své.
„Ale, Halte, prosím!“ zaprotestoval hoch. „Já chci vědět, co se děje!“
Halt s Gilanem se na sebe zazubili. Will netrpělivě přešlapoval z nohy na nohu a čekal, až Halt odvolá rozkaz k návratu do postele. Prošedivělý hraničář zachoval kamennou tvář a postavil na kuchyňský stůl tři misky kouřící kávy.