Název: Dívka ve vlaku
Počet stran: 328
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Ikar
Anotace: Rachel dojíždí ranním vlakem do Londýna. Den co den si prohlíží útulné předměstské domky, a když vlak na chvíli zastaví u návěstidla, naskýtá se jí pravidelně letmý pohled do soukromí mladého páru. Postupem času Rachel začíná mít pocit, že ty dva lidi zná. Představuje si, že je zná. Dá jim dokonce jména: Jason a Jess. Jednoho dne však zahlédne něco, co ji šokuje. Stačí pouhá minuta, než se dá vlak zase do pohybu, a náhle je všechno jinak… Krátce nato se Rachel dozví, že se „její“ Jess pohřešuje, a proto se rozhodne obrátit na policii. Není si jistá, zda tím nenadělá více škody než užitku, zatímco se stále více zaplétá do příběhu, který není její, ale jenž nakonec obrátí naruby život úplně všem
Jsem nepoučitelná. Budím se se zdrcujícím pocitem, že je
něco na levačku, cítím i stud a hned je mi jasné, že jsem provedla nějakou
hovadinu. Opět procházím příšerným, bolestně známým rituálem: snažím se přesně
rozpomenout, co jsem udělala. Někomu jsem poslala email. Jo, to bude ono.
V určité fázi včerejšího večera se Tom znovu proplížil na přední místo mého seznamu lidí, na které intenzivně myslím, a tak jsem mu poslala email. Laptop mám na podlaze u lůžka; trůní si tam jako jakási přičaplá, obviňující bytost. Cestou do koupelny ho překročím. Piju vodu rovnou z kohoutku a přitom se letmo kouknu do zrcadla.
Nevypadám dobře. Ale co, tři dny bez chlastu, to není špatné a dneska začnu nanovo. Ve sprše stojím celou věčnost a pořád snižuju teplotu vody, až ze sprchy nakonec teče úplně studená. Vlézt si rovnou pod proud ledové vody nejde – je to moc velký šok, je to příliš surové. Ale když se tam ocitnete postupně, skoro si toho nevšimnete; je to stejný proces, jako když člověk vaří žábu, jenže probíhá naopak. Studená voda mi chladí kůži, konejší palčivou bolest ve šrámu na hlavě a nad okem.
Autor: Paula Hawkins
Žánr: ThrillerPočet stran: 328
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Ikar
Anotace: Rachel dojíždí ranním vlakem do Londýna. Den co den si prohlíží útulné předměstské domky, a když vlak na chvíli zastaví u návěstidla, naskýtá se jí pravidelně letmý pohled do soukromí mladého páru. Postupem času Rachel začíná mít pocit, že ty dva lidi zná. Představuje si, že je zná. Dá jim dokonce jména: Jason a Jess. Jednoho dne však zahlédne něco, co ji šokuje. Stačí pouhá minuta, než se dá vlak zase do pohybu, a náhle je všechno jinak… Krátce nato se Rachel dozví, že se „její“ Jess pohřešuje, a proto se rozhodne obrátit na policii. Není si jistá, zda tím nenadělá více škody než užitku, zatímco se stále více zaplétá do příběhu, který není její, ale jenž nakonec obrátí naruby život úplně všem
V určité fázi včerejšího večera se Tom znovu proplížil na přední místo mého seznamu lidí, na které intenzivně myslím, a tak jsem mu poslala email. Laptop mám na podlaze u lůžka; trůní si tam jako jakási přičaplá, obviňující bytost. Cestou do koupelny ho překročím. Piju vodu rovnou z kohoutku a přitom se letmo kouknu do zrcadla.
Nevypadám dobře. Ale co, tři dny bez chlastu, to není špatné a dneska začnu nanovo. Ve sprše stojím celou věčnost a pořád snižuju teplotu vody, až ze sprchy nakonec teče úplně studená. Vlézt si rovnou pod proud ledové vody nejde – je to moc velký šok, je to příliš surové. Ale když se tam ocitnete postupně, skoro si toho nevšimnete; je to stejný proces, jako když člověk vaří žábu, jenže probíhá naopak. Studená voda mi chladí kůži, konejší palčivou bolest ve šrámu na hlavě a nad okem.
0 komentářů:
Okomentovat
Máš-li něco na srdci či na jazyku, střílej. Za každý komentář budu vděčná, beru i kritiku ;)